Dejte zdraví zelenou: klíčem k němu je klíčení

Právě se nacházíme v období pro milovníky zdravé a čerstvé stravy poněkud mrzutém. Zelenina dostupná na pultech obchodů je neúnosně předražená, a navíc zpravidla naprosto bez chuti. Jak i přesto na naše talíře propašovat trochu té zelené svěžesti, aniž by nás to finančně zruinovalo? Vsaďte na domácí klíčky všeho druhu!

Síla jara v hrsti

S naklíčenými luštěninami se pravděpodobně každý z nás již setkal. Klíčky jsou dnes běžně k dostání i v supermarketech, průměrný spotřebitel však zpravidla netuší, jak s nimi naložit a řadí je do kategorie čistě alternativního stravovaní mimo jeho okruh zájmu. To je však rozhodně chyba! Luštěniny by měly být součástí jídelníčku každého smrtelníka a jejich naklíčená forma je vítanou obměnou, která nabízí mnohé benefity. Proč tedy klíčky do svého jídelníčku zařadit? Mám pro vás hned několik pádných argumentů.

Prvním z nich je nepochybně jejich zvýšená výživová hodnota. Namáčením luštěnin se v nich aktivuje proces klíčení, který je z biochemického hlediska poměrně složitý. Pro nás je však podstatné, že se při něm uvolňují látky, které suché ani uvařené luštěniny neobsahují. Zjednodušeně řečeno, semínka a luštěniny v  suchém stavu spí, jsou deaktivované. Ve vodě se probudí a naplno rozvinou svůj potenciál, který je v nich ukrytý a který v přirozeném koloběhu života disponuje takovou silou, že dokáže prorazit půdou a vyklíčit v novou rostlinu. Při tomto procesu tak vznikají jednak cenné enzymy, ale i mnohé vitamíny, ve „skleníkové“ zelenině a ovoci často nedostatečně zastoupené. Jedná se zejména o vitamíny A, B a C, ale i vitamín E ceněný obzvláště kvůli jeho silným antioxidačním účinkům. Kromě toho se při klíčení uvolňují také minerály (především vápník, hořčík a zinek), bioflavonoidy a další užitečné látky.

namaceni

Druhým plusovým bodem, který je klíčkům možné připsat, je jejich lepší stravitelnost. Nenadýmají tolik jako luštěniny klasicky uvařené a nevyvolávají pocit nepříjemné plnosti. Díky domácí výrobě jsou navíc snadno dostupné, pouze musíte myslet trochu dopředu a započít klíčení několik dní před plánovanou konzumací.

V neposlední řadě je tu samozřejmě také netradiční, avšak dle mého úsudku skvělá chuť naklíčených luštěnin a zrn. Ta je svěží a mírně do oříškova – jistě si ji taktéž zamilujete. Každý druh se chutí trochu liší, a tak se bez problémů vyhnete nudě a stereotypu.

Tip: Semínka a luštěniny na klíčení nakupujte raději v prodejnách zdravé výživy, ideálně v BIO kvalitě.

Začněte s řeřichou

To nejjednodušší, s čím můžete v rámci klíčení začít, je řeřicha. Nejspíše ji znáte zejména z období brzkého jara a Velikonoc, kdy slouží spíše jako zelená dekorace, avšak bez problémů ji můžete pěstovat celoročně. Vystačíte si s táckem, kouskem vaty a samozřejmě semínky řeřichy.

rericha

Postup je snadný až primitivní – na tácek rozprostřete vatu, kterou důkladně navlhčete. Na takto připravený podklad rovnoměrně nasypte semínka řeřichy a na dva dny tácek umístěte na temnější místo. Následně jej naopak položte tak, aby na něj dopadalo co nejvíce slunečního světla (ideálním místem je tedy parapet). V obou fázích vatu udržujte neustále vlhkou. Až řeřicha zezelená a povyroste, můžete ji jednoduše „sklízet“ nůžkami a sypat, kam je libo. Pokrmům dodá pikantní říz, navíc je skvělým zdrojem vitamínu C a má protizánětlivé účinky.

Vyšší level – sklenice či klíčící miska

Až si budete tykat s řeřichou a začne vás tak trochu nudit, můžete postoupit o úroveň výš, tedy ke klíčení luštěnin. Zvolit můžete druh podle libosti – nejosvědčenější jsou mungo fazolky, cizrna, čočka či fazole adzuki. Snad jediný typ luštěnin, který se ke klíčení nehodí, jsou klasické fazole, jejichž konzumace bez důkladné tepelné úpravy se důrazně nedoporučuje. Stejně tak vám nevyklíčí luštěniny zbavené slupky, loupanou červenou čočku či hrách si tedy raději ponechejte do polévek a kaší.

Klíčení luštěnin není o moc složitější než v případě řeřichy. Můžete si pořídit speciální klíčící misky a řídit se přiloženým návodem, bez problémů se ale obejdete se středně velkou sklenicí. A rovnou si povíme, jak na to.

Přibližně hrst vámi zvolených luštěnin důkladně properte ve vodě a vsypte do sklenice či misky (rozhodně volte spíše větší nádobu, neboť luštěniny několikrát zvětší svůj objem). Následně je zalijte vodou a nechejte několik hodin máčet, ideálně přes noc. Poté vodu slijte, luštěniny znovu propláchněte, nasypte zpět do nádoby. V této fázi je ale již nezalévejte, pouze je udržujte neustále vlhké. Sklenici raději přiklopte plátýnkem či kapesníkem, aby se do ní zbytečně neprášilo (rozhodně ji však vzduchotěsně neuzavírejte), a nechejte položenou na kuchyňské lince či parapetu. Dvakrát až třikrát denně obsah propláchněte a jakmile vyraší asi půlcentimetrové výhonky, máte hotovo. Doba klíčení se liší podle druhu luštěnin, například mungo fazolky můžete mít připravené ke konzumaci asi za tři dny.

mixlicku

Klíčit lze ale i obiloviny – nejčastěji se takto připravuje pohanka nebo zrna žita či pšenice špaldy. Postup je velmi podobný, jen je třeba pečlivěji kontrolovat, zda zrna zbytečně neosychají a udržovat je stále vlhké. Naklíčené obiloviny se již vařit nemusí, prostě jen přidejte hrst do jiných pokrmů nebo je rozmixujte na kaši jakožto alternativu ke klasické kaši ovesné.

Tip: Namáčení se doporučuje také u ořechů. Důkladně se tak omyjí od všech nečistot a zvýší se jejich stravitelnost.

Klíčky kam se podíváš

Klíčky vám uložené v lednici v uzavřené nádobě vydrží asi týden. Z ní můžete dle libosti odebírat a přidávat klíčky, kam vás napadne. Hodí se na chleba s tvarohovou pomazánkou, do salátů či do rizot a těstovin. Obohatit jimi můžete i polévky nebo si hrstku vzít jen tak na zobání k televizi. Pro zachování nutričních hodnot je lepší klíčky již tepelně neupravovat.

Zpočátku to však raději nepřežeňte s jejich množstvím a nechejte střeva na nový typ potraviny navyknout. Ideální denní dávka jsou asi dvě lžíce.

Recept: Pečená dýně s quinoou a klíčky

Dýni hokkaido omyjte, vydlabejte a nakrájejte na měsíčky či větší kostky, které vyskládejte na plech vyložené pečícím papírem. Dýni pokapejte olejem, mírně osolte, přidejte oblíbené bylinky (skvěle se hodí například rozmarýn) a pečte v troubě rozpálené na 180 °C do měkka.

Mezitím si podle návodu připravte quinou (hodí se i kroupy nebo bulgur). Na oleji zpěňte na plátky nakrájený česnek a kousky okapaných sušených rajčat v oleji. Tuto směs přimíchejte k uvařené quinoe, kterou podávejte s měsíčky dýně a směsí listových salátů. Celý pokrm doplňte hrstí mungo (či jiných) klíčků, které dodají svěží chuť a odlehčení.

Foto: 1 (Veganodaktyl), 2 (foter), 3 (avopix)

Autor: Adéla Svobodová

Sdílet příspěvek na

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *