Jak neplýtvat jídlem: plánujte dopředu a vařte i z „křivých“ surovin

Plýtvání jídlem jako by se stalo nedílnou součástí dnešního světa, před níž milerádi zavíráme oči. Pojďme však raději nepříjemným pravdám čelit s hlavou vztyčenou, ba co víc, přiložit pomocnou ruku k napravení těchto pokřivených standardů.

Zachraň jídlo

Základem šetrného zacházení s potravinami je snaha předejít jejich zbytečnému znehodnocení nebo vyhazování ještě použitelných surovin. O osvětu v tomto duchu se snaží například organizace s příznačným názvem Zachraň jídlo. Fakt, že se v moderním světě až třetina vyrobeného jídla vůbec nesní, považují za alarmující a ze všech sil usilují o zlepšení této situace. Kromě zvyšování informovanosti široké veřejnosti se pouští také do rozmanitých aktivit, jichž se můžete zúčastnit i vy.

zachranjidlo_1

Patří mezi ně například paběrkování, tedy sklizeň plodin, které by z důvodu nesplnění přísných norem (většinou jde však jen o drobné vady na kráse) zbytečně zůstaly na poli, nebo vaření a rozdávání „křivé polévky“ právě z těchto úlovků. Zajišťují taktéž sběr zásob pro potravinové banky a pořádají mnohé dobročinné akce, jež pomáhají potřebným a zprostředkovávají zjevné, ale často přehlížené informace laické i odborné veřejnosti. Podpořit je můžete buďto svou dobrovolnou aktivitou nebo třeba drobným finančním darem.

Plýtvání však není jen záležitostí zbytečně nesklizených plodin či potravin nepochopitelně vyhozených hypermarkety. Významný podíl mají také domácnosti, které podle výzkumů znehodnotí přes 40 % všeho vyhozeného jídla (údaj platí pro domácnosti zemí EU). Nejvíce pak údajně plýtvají jednočlenné domácnosti, tedy tzv. singles. Změny přitom nemusí být nijak bolestivé a zpravidla pomohou ušetřit i vaše finance. Čím tedy začít?

 Vše začíná již při nákupu

Ve skutečnosti je ale potřeba připravit se ještě před tím, než na nákup vůbec vyrazíte. Pečlivě zkontrolujte, co vám v lednici a spíži opravdu chybí, případně co je potřeba v nejbližší době spotřebovat a nakoupit pro plánovaný pokrm. Následně si vše pečlivě sepište a co je důležité – seznam nezapomeňte doma!

zachranjidlo_0

Vstupem do supermarketu se pak oddáváte na pospas mnohým nástrahám – zlevněné zboží opatřené cenovkami zářivých barev, lákadla postavená tak, abyste je nemohli minout či ochutnávkové akce, jež se těžko odmítají. Než však takovým nabídkám podlehnete, dobře si to rozmyslete. Ne vždy jsou tyto akce opravdu výhodné a v ještě menším procentu případů takto pořízené zboží skutečně (s)potřebujete.

Držte se také dalších dvou osvědčených pravidel: nakupujte raději méně a vícekrát měsíčně a rozhodně nechoďte nakupovat hladoví. Menší nákupy na pár dní zvyšují šanci, že lépe odhadnete množství potravin, které opravdu sníte. To však budete vnímat značně zkresleně, vydáte-li se do obchodu s prázdným žaludkem. Platí totiž staré známé rčení, že hlad má velké oči.

Využívejte sezónní produkty a dary přírody

Důležité není jen to, kolik toho vkládáte do košíku, ale také co nakupujete. Místní a sezónní produkty nejen že našemu tělu prospívají více, jsou ale také chutnější. Podpoříte tak i místní zemědělce a pomůžete snížit ekologickou stopu, kterou za sebou transfer dovážených potravin nevyhnutelně nechává.

zachranjidlo_2

V rámci šetření však můžete využívat také v okolí dostupných plodin, jejichž sběr spojíte s příjemnou procházkou. Mezi takové poklady patří například medvědí česnek nebo kopřivy, které jsou kromě lahodné chuti známé také svými zdravotními benefity. Jejich hlavní sezónou jsou především brzké jarní měsíce, zejména medvědí česnek však můžete uchovat mnohem déle – stačí jej naložit, usušit či zmrazit. V létě zase vyrazte na lov lesních plodů a volně rostoucího ovoce. Babí léto je pak tradičně ve znamení sběru šípků a hub. Některé bylinky či jiné plodiny si samozřejmě můžete vypěstovat také na vlastní zahrádce nebo v květináči.

Recept: Jarní polévka z medvědího česneku a kopřiv

Na troše oleje zpěníme nadrobno nasekanou cibulku. Přidáme dvě hrsti omytých a nasekaných mladých kopřiv a na kostičky nakrájené brambory. Vše následně zalejeme zeleninovým či masovým vývarem a vaříme asi 20 minut. Do hrnce vsypeme hrst opraného a nasekaného medvědího česneku, libeček, sůl a pepř. Necháme krátce projít varem, rozmixujeme tyčovým mixérem a zjemníme smetanou. Podáváme například se zastřeným vejcem.

Ulož na dno, najdeš snadno

Plýtvání však nákupem či jiným obstaráním surovin nekončí – klíčem k úspěchu je také jejich uskladnění. Dobrým parťákem vám bude zejména mrazák. Uložit do něj můžete téměř cokoliv, klidně i hotová jídla uvařená ve větším množství, u nějž si nejste jistí, zda jej stihnete zkonzumovat. Mraznička se postará také o nárazové množství plodin ze zahrádky nebo poslouží jako zásobárna pečiva, které bude po rozmražení opět jako právě vytažené z pece. Veškeré zásoby pečlivě uzavírejte do krabiček či sáčků a pro lepší orientaci je opatřete popiskem.

Také ve spíži by měl vládnout řád a pořádek. Sypké suroviny je lepší ihned přesypávat do uzavíratelných dóz. Jednak budete mít lepší přehled o tom, co kde máte a co vám dochází, ale zabráníte tak i nájezdu škůdců, kteří se hravě dostanou do nepečlivě uzavřených či natržených obalů. Jednou za čas celou spíž projděte a spotřebujte dávno zapomenuté zásoby dřív, než budou na vyhození.

Spoustu chyb lze napáchat i při skladování ovoce – to exotické uchovávejte vždy při pokojové teplotě, ale například jablka klidně uložte do lednice, vyhnete se tak jejich předčasnému znehodnocení.

Kam co uložit v lednici, zjistěte již při jejím nákupu – většina moderních chladniček disponuje různými zónami či přihrádkami, v nichž budou určité typy potravin vystaveny optimální teplotě. Balené produkty v poličkách řaďte a konzumujte podle doporučeného data spotřeby.

Tip: Rozlišujte datum spotřeby (doba, do které je zaručena zdravotní nezávadnost, a po jejímž uplynutí by se již potravina neměla prodávat) a datum minimální trvanlivosti (po jehož uplynutí je potravina stále poživatelná, avšak její jakost či určité vlastnosti se mohou měnit). V rámci několika dnů se však klidně řiďte selským rozumem a senzorickými schopnostmi – dva, tři dny prošlé jogurty zpravidla nebývají nijak závadné a není důvod je vyhazovat.

Nebojte se experimentovat

Snahu plýtvat co nejméně můžete také pojat jako hru a trénink vaší kreativity. Z povadlé zeleniny, kterou byste obyčejně vysypali do kontejneru, uvařte krémovou polévku či omáčku. Také zeleninový vývar lze snadno vyrobit i z odřezků, které postupně schraňujete v mrazáku. Přezrálé či potlučené ovoce zužitkujte do moučníků či populárních smoothie. Starý chleba využijte na krutony do polévky, rohlíky zase usušte na strouhanku. Různé zbytky se také dají hravě využít do pomazánek či zapečených placiček.

Nebojte se však využívat ani ty části plodin, o nichž jste přesvědčeni, že se běžně nekonzumují. Z mrkvové natě lze vyrobit lahodné pesto (stejně tak i z ředkvičkových listů), listy mladé řepy zase bez obav nasekejte do salátu. Další neotřelé tipy najdete na stránkách organizace Zachraň jídlo – jistě budete překvapeni, co vše lze z těchto „odpadků“ vykouzlit.

zachranjidlo_3

Recept na pesto z mrkvové natě

Nať z mrkve otrháme a zbavíme ji tak hlavního nejtužšího stonku. Hrstku libovolných oříšků (ty můžeme lehce nasekat) či semínek krátce opražíme na pánvi a necháme vychladnout. Následně je společně s natí a jedním až dvěma stroužky česneku vložíme do mixéru. Přidáme trochu rostlinného oleje, kapku citronové šťávy (případně i trochu vody), sůl a pepř podle chuti a rozmixujeme do požadované konzistence. Skladujeme v lednici v uzavíratelné nádobě. Pesto se hodí na opečený toust, do salátů či těstovin.

Foto: FB Zachraň jídlo (0,1,3), Pexels (2)

Autor: Adéla Svobodová

Sdílet příspěvek na

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *