S různými gastro-víno-kávo a bůhvíjakými festivaly se nám poslední dobou tak roztrhl pytel, že člověk neví, ani kam dřív skočit. Typickou ukázkou byl první červnový víkend v Brně. Festival vína pod Petrovem, VinFest na výstavišti, Vínománie na Náměstí svobody, studentský WinePicnic na Vinařkách, vyhlášení Vinařství roku, Gourmet Mikulov, Špilberk food festival… to všechno by měl každý milovník dobré gastronomie a vína dle představ pořadatelů stihnout (a to jsem určitě ještě na nějaký fest zapomenul). To, že kupní síla v Brně je především co se týče dobrého jídla a vína pořád výrazně omezená, to už asi nikoho nenapadlo.
A tak se není moc čemu divit, že i přes vzrůstající popularitu gastro-akcí, nebylo nikdo moc narváno. A to nemluvím o sobotních ohňostrojích na Príglu, kam se půlka Brna začíná přesouvat preventivně už po obědě, aby stihla to nejlepší místo na pláži a ideálně ještě pár piveček a klobásku před prvním výstřelem. Já jsem navštívil WinePicnic, na skok i festival vína pod Petrovem a především tradičně Špilberk Food Festival. Svoboďáku jsem se raději po předchozích zkušenostech vyhnul.
Samotný Špilberk Food Festival se konal letos již po páté. A stejně jako v loni ve mne zanechal trochu rozporuplné pocity. Navštívil jsem jej pro jistotu v pátek i v sobotu. Pátek je koncipován jako takový startovací den pro různé VIP, pozvané hosty a především pro ty, kterým není líto dát 1750 Kč za vstup a nemít v tom skoro nic. Resp. 750 Kč na festivalové platidlo Florén, a zbývajících 1 000 Kč na Welcome drink, možnost navštívit řízenou degustaci nebo okřídlené tvrzení „snížená kapacita areálu“ – což vzhledem ke skutečnosti, že v pátek je zde vždy nejvíce lidí, zní úsměvně. Ale proč ne, pouze při uvědomění, že ony startovací Florény Vám vydrží tak dvě až tři zastávky a pak hurá znovu do směnárny, stává se ze Špilberku docela nákladná trachtace.
V sobotu a v neděli je akce již o poznání levnější, vstup stojí 400 Kč v předprodeji. Překvapivě však v tyto dny bylo relativně málo lidí a především výrazně méně utráceli. Spíše se procházeli, občas nakoukli, občas něco ochutnali – a to nejlépe skupinově. Na tržbách restaurací se to při konečném sčítání docela projevilo.
A co všechno tedy za své peníze dostanete? Především velmi příjemný pořadatelský standard a úroveň akce. Možná se Vám to nezdá, ale krásně jsem si to uvědomil při letošní návštěvě Prague Food Festivalu, kde Vám při vstupu slavnostně předají plastový příbor (ten zapomenete na talíři po prvním snězeném jídle a musíte si za 30 Kč kupovat nový), při přesunu z jedné části areálu do druhé Vám pro jistotu seberou skleničku, a sednout si u většiny restaurací můžete maximálně na zem. Takže za to určitě body plus. Podobně zajímavé jsou doprovodné akce a prezentace na pódiu.
Co však bohužel na festivalu nedostanete, je TOP gastro zážitek. Je škoda, že z festivalu postupně zmizela většina těch nejlepších brněnských restaurací. Spousta z nich to dříve zkusila, někdo jednou, někdo vícekrát, ale poslední dva roky už takřka všechny vzdaly. Nejúspěšnější byl v tomto myslím rok 2014, kdy byly otevřeny i jižní terasy a byly plné. I jeden z posledních matadorů, restaurace Pavillon letos chyběla. Když se pak bavíte s provozovateli nebo majiteli dotyčných podniků, všichni se shodují na jednom. Obrovské náklady (pronájem místa, suroviny, personál, logistika) a nulové přínosy. A tak se nám prostor Špilberku postupně zaplňuje novými, méně známými jmény. Chodíte mezi stánky, občas něco zkusíte, ale na židli Vás to už neposadí. Navíc místa restaurací postupně nahrazují vystavovatelé prezentující spíše kuchyňské spotřebiče, kávu či gastronomické kurzy.
Abych byl i pozitivní, musím říct, že jsem na festivalu kromě některých vín neochutnal nic, co by bylo vyloženě špatné. Většinou šlo o velmi dobře připravená jídla, některá byla i docela nápaditá. Opět oproti Prague Foodu vlastně velká paráda. Navíc kvituji i několik novinek a zajímavých alternativ. Například prezentace Brouk na talíři – aneb vaříme s broučky, pro milovníky práce s kleštičkami šnečí farma Barkona Snails či velmi dobrá indická kuchyně v podání restaurace Light of India. Z nových restaurací mne potěšila i účast Barria Gotica, velmi příjemné a dobré restaurace až z Kurdějova. Zde jsem také ochutnal snad nejlépe připravené hovězí maso – Hovězí Picanha s mrkvovým pyré a dipem ze zauzené španělské papriky.
Tradičně velmi dobrá nabídka byla u restaurace Noem Arch – kromě osvěžující studené melounové polévky s prosciuttem bych vyzdvihl především dančí hřbet s čočkou Beluga. Ta čočka byla opravdu fenomenální, výborně nachucená a přesně načasovaná. Velmi dobrý měli i u Butchers Teres major z 6 týdnů vyzrálého masa. Zajímavý nápad byla i Pečená panenka v kuřecí faši a bílém chlebovém těstě Tramenzzini podávané s máslovým pórkem a omáčkou z grilovaných foie gras na stánku catleru. Ta omáčka byla hrozně zajímavá, ona kuřecí faš také, pouze maso bylo kuchařem znovu zabito. Zajímavé menu měla i restaurace Boulevard, především jehněčí konfit ve francouzské cibulačce i jehněčí jazyk lehce zauzený na bukovém dřevě sous vide, jehněčí jus, krém z jablek a hořčice, pyré z pečeného celeru.
Docela fajn byla i konfitovaná vepřová líčka podávaná na grilované tymiánové polentě se smetanovým krémem z lišek a slaninovou pěnou se smrkovým jehličí v restauraci SONO – pouze bych ocenil trošku delší úpravu masa, ne že bych s ním zápasil, ale do „rozpadávání se“ mělo daleko, a také úprava na talíři pokulhávala. Z nových restaurací na festivalu jsem ochutnal ve Faircafe restaurantu vykostěný králičí běh v olivovém konfitu s pečený červený zelí v balsamicu na bramborovém Rösti a pečené kůzlátko s listovým salátem a mladým špenátem. Nebylo to špatné, navíc mám rád králíka i kůzle, a často se s nimi člověk bohužel nesetkává. Ochutnal jsem toho víc, ale zkusil jsem vybrat alespoň to, co mi utkvělo nejvíce v hlavě.
Z dalších atrakcí můžete v rámci Špilberk Food festivalu navštívit třeba speciální servírované menu restaurace Koishi v královské kapli, (to jsem ale letos časově nedal, takže nemohu referovat), ochutnat výbornou zmrzlinu u Ice Capone či se opít u stánku baru Petit Cru. Zde prezentované vinaře můžete na vlastní oči vidět i na řízených ochutnávkách. Navíc pokud patříte mezi vyvolené, kteří se náhodou ve správný čas ocitnou na správném místě (nechtějí se za Boha nechat vyhodit po skončení akce z areálu), zažijete úžasnou after párty do svítání v kamenném Petit Cru hned pod kopcem.
Co na závěr? Špilberk Food určitě patří mezi zajímavé a hodnotné akce v Brně. Za to co dostanete, ale docela hodně zaplatíte. Navíc, pokud už jste hodně propití a projezení, budete trochu zklamaní. I já budu přemýšlet příští rok, zda znovu jít. Ale vím, že zase znovu půjdu. Protože minimálně to prostředí a nálada akce stojí vždy za to. A pokaždé také najdete něco, co Vám zachutná. A navíc, potkáte spoustu přátel, což je to nejdůležitější.
