V pátek 13. května, byť toto datum působí děsivě (podotýkám, že nijak, alespoň pro mě nešťastné nebylo) jsem absolvovala kurz tradičních italských dezertů pod vedením cukráře Martina Beránka z Dolce Passione. Jaké to bylo? Martin je hodně svérázné a veselé povahy, o to více je však upřímný a jde vidět, že to co dělá, dělá rád, rozumí tomu a má neuvěřitelný přehled. Tolik informací, kolik během několika hodin stihl sdělit asi jen tak nevstřebám.
Ač Martin před začátkem kurzu avizoval, že to bude „Itálie“ a snažil se nás cepovat, tak abychom pracovali správně, kurz se nesl ve velmi přátelském duchu. Příjemnou atmosféru kurzu podtrhuje servis v podobě bezedné skleničky (pro mě vína) a drobné občerstvení. Takže pokud jste ještě žádný kurz neabsolvovali, nemusíte se bát, že byste umřeli na otravu sladkým, protože to prostě v polovině proložíte něčím slaným, což přijde rozhodně vhod.
Během několika hodin jsme připravili 5 klasických italských dezertů: Profiteroles bigne s la crema pasticcera, cannoli siciliáni, tiramisu, torta sbrisolona, crostata. A aby tomu všichni rozuměli, tak znovu. Profiteroles bigne je odpalované těsto plněné žloutkovým krémem. Cannoli siciliáni, jak už ze samotného názvu zní, jsou tradičním italským dezertem. Jedná o smažené trubičky plněné ricottovým krémem. Tiramisu nemusím snad představovat. Torta sbrisolona je drobenkový koláč a crostata koláč z křehkého šlehaného těsta. Je opravdu skvělé, že si můžete všechno ošahat, vyzkoušet, ptát se, střídat u jednotlivých úkonů. I pro amatérského cukráře nebo naprostého laika je kurz užitečný, každý si z něj něco odnese. Martin opravdu jednoduše všechno ukáže, od základní práce s cukrářským sáčkem až po super tip, na práci se šlehaným těstem v případě koláče crostata.
Krom tiramisu, jsem ani s jedním z výše uvedených neměla zkušenost. Na odpalované těsto, jsem se doposud nějak necítila. A ejhle, ono to není nijak těžké. V porovnání s klasickým českým větrníkem nebo věnečkem, který je teda neuvěřitelně sladký, jsou profiteroles se žloutkovým vanilkovým krémem nebe a dudy. Takže pokud zvládnete techniku odpalovaného těsta, rozhodně doporučuji vyzkoušet. Cannoli jsem před tím zkoušela jen kupované a musím přiznat, že vypadají velmi efektně, takže teďka budu vesele smažit, až se k tomu v některé časové dimenzi dostanu. Řekla bych, že jsou ideální na nějakou besedu s přáteli, nemusíte se trápit s porcováním dortu.
Jelikož je povoleno během pečení ochutnávat, tak v závěru už nemáte vůbec sílu na ochutnání celého produktu, ba je vám ho až líto ochutnat a chcete se pochlubit doma. Takže si kromě diplomu o potvrzení absolvování kurzu odnášíte domů krabici plnou dobrot, samozřejmě spolu s receptem na vše výše vyjmenované. Navrch k tomu jsme se ještě vyptali na recept na výbornou focacciu, která všem tak chutnala. Nechyběly ani tipy na jednotlivé suroviny, kde je nakoupit, jaké nakoupit a proč je nakoupit. Což myslím vyřešilo nejednu záhadu nekynoucího těsta, případně koláče, kterým by se dalo vraždit.
Zkrátka velmi příjemně strávený večer s lidmi, které neznám, kteří jsou na začátku nesmělí a odměření. A odchází s úsměvem na rtech, loučí se jako přátelé a přejí si hodně úspěchu v dalším pečení, kdo ví, třeba se ještě jednou potkají.
Foto: Eva Jourová
