Naši jižní sousedé mají turistům hodně co nabídnout. Nejen vysoké hory s překrásnými výhledy na tyrkysová jezera nebo turistiku po čisté přírodě, ale i svou typickou i méně známou gastronomii. Podívejte se se mnou na to, jak se jí v rakouských Alpách.
Při svém červencovém cestování po Rakousku, respektive po oblasti Salzburska, Solné komory a tamních hor a jezer mě z gastronomické stránky zaujaly dvě věci. Zaprvé, že vysokohorská kuchyně nemusí být vůbec těžkopádná, zadruhé, jak Rakušané ke gastronomii přistupují. V obou ohledech do místní kuchyně proniká láska k lokálním farmářským pokladům. Aby ne, Rakušané jsou na svou zemi a všechno, co nabízí, náležité hrdí a rádi se s tím chlubí i ostatním. A co se týče jídla, to si prostě užívají, mají ho rádi „po domácku”, milují kulinářské tradice a nesnědí nic, co by nebylo poctivě uvařené.
Rakouská kuchyně mnoha tváří
A stejně jako je rozmanité Rakousko, tak je i rozličná místní kuchyně. Záleží, kde se právě nacházíte. Díky tomu, že jsme cestovali po výšinách i nížinách, v horách i kolem jezer, poznali jsme několik tváří alpské kuchyně.
Naše trasa vedla na začátku samozřejmě po dálnici, což v případě Rakouska ale vůbec není na škodu. Charakteristická pro občerstvení na rakouských dálnicích je totiž rozsáhlá síť restaurací Landzeit či na severu Rosenberger od stejného majitele. Ty se zaměřují na kvalitní pokrmy z čerstvých lokálních surovin, od hlavních jídel, přes lehké zeleninové saláty, variace dezertů, až po zmrzlinu a ovocné fresh džusy. Jakkoliv je řidič vyhladovělý nebo má jen chuť na sladkou pauzu, dostane, co chce.
Rakušané navíc vědí, že důležitý je hlavně první dojem. Takže jakmile do Landzeitu vkročíte, sbíhají se vám sliny už od vstupních dveří. My jsme tentokrát ochutnali malinový cheesecake. A jak sami můžete vidět, neměl chybu zvenku, ani zevnitř.
Špek jako základ horské gastronomie
Pro rakouské horské regiony je pak typický především špek a sýr. V prvotřídní kvalitě je navíc seženete v každém supermarketu. Kořenitá chuť masa v kombinaci s jemným alpským sýrem vám dokáže zpříjemnit večerní posezení u sklenky vína, ať už sedíte na dece v kempu, anebo na terase hotelu u jezera.
Pakliže se vydáte do hor poznat trochu té přírody na vlastní boty, nesmíte si nechat ujít tradiční Gröstl. To je pokrm z brambor, špeku a bylinek na rozpálené pánvi. Je to sice jídlo, které je na první pohled do žaludku těžké, ale zdání klame. Dá se ukuchtit s lehkostí a nápadem, navíc se k němu běžně podává salát z čerstvé zeleniny s kyselou zálivkou, který celý pokrm ještě odlehčí. V horských chalupách servírují také širokou paletu polévek, od knedlíčkové, přes gulášovou, až po hráškový krém, které sice žaludek vyhladovělého turisty zasytí, ale nepřehltí.
Fine dining menu u jezera
Naše cesta končila u jednoho z nejkrásnějších jezer Rakouska, u Wolfgangsee. Potrpíme si na fine dining, a tak jsme si ho nemohli nechat utéci ani tady. Zajímalo nás, jak se s tím šéfkuchař místní hotelové restaurace popere. A musím uznat, že to zvládl na jedničku.
Nejlepším řešením, jak ochutnat zážitkovou gastronomii, je objednat si vícechodové degustační menu ve dvou variantách. Nás čekal studený předkrm v podobě chobotnicového carpaccia a rybího salátku ze sivena alpského, dále tomatová polévka a teplý předkrm z telecího masa s těstovinami. Hlavní chod představovalo bravurně pečené iberijské prasátko s celerovým pyré a houbami a na závěr jsme si jako dezert dali čokoládový fondán s karamelovou pěnou.
A ještě vám ukážu, jak stylově se dá ke snídani naservírovat čerstvé kiwi 🙂
Foto: Lucie Hušková
