Mikulášská sobota v Brně: bez anděla, ale po čertech dobrá

Čtyři z pěti. Taková je moje účast na závěrečné akci festivalu Víno zblízka, která vysílá milovníky vína do ulic města Brna. Je to vlastně taková bojovka: pokud nedáte přednost naplánované trase od pořadatelů, ale rozhodnete se ji sestavit sami podle odhadu vašich preferencí a „sil“ (já už třeba vím, že všechny zastávky, abych z nich něco měla, fakt nezvládám, viz i moje „reportáž“ z roku 2014), čeká vás na jejím začátku chvilka nad mapou. A mnohdy i v průběhu, jak svoje původní očekávání korigujete. Navíc se dostanete třeba i do ulic Starého Brna, které pro mě překvapivě pořádně nezná spousta Brňáků. A kde se dokonce natáčela jedna ze scén snímku Záhada hlavolamu. Tolik úvod od letité skauty, jdeme na to víno ☺

Mikulasska_Uz vim co s tim mam totiz plan

Pořadatelé sází na určitou osvědčenou sadu vinařů: Sonberk, Gotberg, Lahofer nebo třeba Proqin… To jsou jména, se kterými jsme se mohli setkat opakovaně. Také některé lokality zůstávají: ochutnávkové vzorky se pravidelně nalévají například v restauraci La Bouchée, vinném baru Petit Cru, poněkolikáté mohli návštěvníci zavítat také do italského podniku Castellana Trattoria nebo k Žíznivému mnichovi. Co se v čase rozhodně změnilo, je, že restauratéři již nenabízejí k vzorkům od vinařů, kteří u nich našli zázemí, degustační menu. Některé z podniků si sice speciální pohoštění přichystaly, ale už se rozhodně nejednalo o snoubení, jako tomu bývalo dříve.

I proto si naši pozornost vysloužila nově otevřená oříškárna na Kobližné: spojení netradiční, ale přechutnávání vín z produkce vinařství Tanzberg společně se sušeným ananasem, borůvkou nebo makadamovým ořechem bylo příjemným – a hlavně hravým – zpestřením celé degustační soboty. Jak taková možná maličkost, jakou byla papírová lodička s jedenácti kousky, potěšila. A věřím, že se provozovatelům nedávno otevřeného podniku vrátila v podobě nákupů rovnou na místě, další účastníci se alespoň o prodejně dozvěděli. Díky tomu jsem také z Tanzbergu ochutnala vše: ta hra mě prostě bavila. A z vín? Pravidelní čtenáři mých příspěvků asi již vědí, že jednou z odrůd, pro kterou mám slabost, je Sauvignon. Víno z hroznů vypěstovaných na slavné viniční trati Turold mi opravdu sedlo, i když sušenou borůvku bych sama k vzorku nezvolila. Spojení Ryzlinku rýnského s meruňkou už dávalo větší smysl, i když vysoký zbytkový cukr se mnou trochu zatřásl. Víno ale rozhodně povedené. A když už jsem byla u těch sladších vzorků, nemohla jsem si nechat ujít ani Pinot Meunier rosé, odrůdu, kterou vinařství vysadilo nedávno.

Mikulasska_orišky

Všechny vzorky jsem přechutnala také u vinařství PROQIN, které bylo naší vůbec první zastávkou: koneckonců, jak lépe také začít než sekty. Navíc sekty z produkce tohoto vinařství. Z dvojice Matthias (Pinot / Chardonnay) a Proqin Char.ka (pouze Chardonnay) mi více sedlo druhé zmíněné. Naopak jejich novinková tichá cuvée mě až tak nezaujala: a nebylo to asi jen chybějícím zástupcem A v ABCD cuvée (tvořily jej totiž odrůdy  Blauburger, Dornfelder a Cabernet Moravia), velký dojem na mě neudělalo ani jedno ze tří nabízených. Proqin mám ale ráda, takže je rozhodně ještě vyzkouším, možná hrálo roli jen to, že přišly na řadu hned tak na začátku.

Překvapením degustace bylo mně dosud neznámé Vinařství Mokruša, které se prezentovalo v Žíznivé vinotéce na Marešové. Rulandské šedé už se barvou blížilo nyní stále populárnějším oranžovým vínům (pravou „oranžádu“ však prý ve vinařství také připravují), velmi mě oslovilo víno Pinot blanc sur lie 2014, které se stalo favoritem pro odběr vína za kupón, který jsme získali v ceně vstupenky (mimochodem, využila jsem jej asi úplně poprvé). A až do konce akce tohle rozhodnutí nic nezměnilo. Ne snad, že bych již nenarazila na dobré vzorky: z mutěnického vinařství mě zaujal i Cabernet Sauvignon, červená vína (zejména Dornfeldery) mi sedly také od Rodinného vinařství Vašíček, které se představilo v Café Pilát, naší jídelní zastávce. Nebo již klasicky z „francouzské řady“ od Horta: „krásně voní, dobře chutná“ – luštím svoje neodborné zápisky o cuvée Merlotu a Syrahu z ročníku 2012 (řada Selection). U Hortových vín v Savoyi jsme se také potkali s Michalem Mlejnkem, ředitelem Vinařství Gotberg, který mě nalákal na jejich Ryzlink rýnský 2015 (ten jsme nakonec doma pili na Štědrý večer). No a například nabídka Vinařství Hanzel příznivce spíše sušších vín příliš neoslovila (Blauburger, na který jsem se těšila, byl již vypitý).

Mikulasska_Pilat

Na další vinařství už bohužel nedošlo: primárně jsem totiž měla zájem přechutnat vzorky těch výrobců, s jejichž nejnovější nabídkou jsem se v posledním roce nesetkala. O degustaci vinařství Stapleton & Springer jsem zde i psala, na sonberských vínech jsem si pochutnávala jak přímo v Popicích, tak také na akci Aliance vinařů V8 v Brně, Vinařství Válka se představilo – stejně jako Vinařství Brázdová – v létě v Otevřené zahradě. Ze stejného důvodu (a také pocitu, že víc už toho opravdu dnes nezvládnu: přece jen piji spíš na chuť než množství, pak už mi stejně vše lehce splývá) jsem již na Jakuba Šamšulu do Retra Consistorium jen doprovodila kámošku a prezentace Vinařství Košut v Hotelu Barceló Brno Palace využila k prohlídce interiéru tohoto hotelu. Akce to ale byla rozhodně povedená.

Mikulasska_Barcelo

P.S.: Mimochodem: víte, odkud se s Michalem Mlejnkem z Gotbergu známe? Vařili jsme spolu na zvěřinovém kurzu v Divoké vařečce

Foto: Eva Kneblová

Autor: Eva Kneblová

Sdílet příspěvek na

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *