Šroub, nebo korek?
Bře30

Šroub, nebo korek?

V posledních letech se stále více a více můžete setkávat s jinými uzávěry lahví, než je tradiční korková zátka. V mnohých z Vás jistě například šroubový uzávěr vyvolává pochybnosti o kvalitě vína, a není se vůbec čemu divit. Opravdu totiž v minulosti byl šroubový uzávěr k vidění spíše u vín té nejnižší kvality a určených spíše pro rychlou spotřebu. Doba se ale mění a dnes jej najdete i na mnohých špičkových a velmi drahých vínech. Abychom tedy lépe pochopili, co všechno vede vinaře k jeho využívání, vysvětleme si nejdříve, co jednotlivé uzávěry s obsahem lahve dělají.   Korková zátka byla užívána po staletí. Její základní funkcí je schopnost uzavřít láhev vína a zároveň díky velmi malé propustnosti vzduchu umožnit vínu takzvaně dýchat a zrát. Pokud je korek kvalitní a vyrobený z dobře připravené kůry korkového dubu, láhev správně uzavřena a především i dobře uložena, může víno zrát i desítky let. A to je pro mnohé přeci to, co víno potřebuje. Pořád přece slýcháme ty chvalozpěvy na stará archivní vína, mnohdy velmi drahá a exkluzivní. Oproti tomu šroubový uzávěr víno uzavře takřka dokonale, a tento zrající proces výrazně zpomalí. Na první pohled se zdá, že volba by měla být jednoduchá. Skutečnost je ale úplně jiná. Jenom se zamyslete, kdy jste naposledy viděli v nabídce nějaké opravdu staré víno? Především třeba z bílých odrůd? Nebo kdy vy sami jste měli možnost ochutnat nějaké opravdu dobré, archivní víno. Možná pátráte ve vzpomínkách, je to hodně dávno. Nálada na trhu s víny je totiž v posledních desetiletích přesně opačná. Dnes takřka všichni zákazníci preferují mladá vína z aktuálních ročníků, která zároveň chtějí co nejdříve pít. Nechtějí na nic čekat, chtějí si užít onu svěžest a mladickost vín co nejdříve. Vždyť se podívejte na všechna ta svatomartinská či mladá vína a jejich popularitu. Co bylo před rokem za sklizeň už mnohdy nikoho s příchodem nového ročníku nezajímá. Stará vína dnes opravdu nejsou v kurzu, většina zákazníků sáhne vždy po nejnovějším ročníku.   Souvisí to také hodně s technologií výroby vín, která se v druhé polovině 20. století výrazně změnila. Celý proces se urychlil a především nástupem moderních technologií, selektivních kvasinek či čířících prostředků došlo navíc k výrazné změně podoby většiny běžně vyráběných a prodávaných vín. Odpovídají poptávce zákazníků, jsou voňavější a výraznější než dříve, vyrobena tak, aby byla k pití vhodná co nejdříve. Samotné zrání resp. stárnutí už pak mnohdy takto připraveným vínům spíše uškodí, protože vína právě ony atributy svěžesti a mladickosti postupně s věkem ztrácejí. A právě v tuto chvíli Vám možná začínají docházet ty důvody, proč jsou dnes šroubové uzávěry tak využívané. Dokáží totiž ono stárnutí výrazně zpomalit a udržet víno...

Pokračovat ve čtení
Superfoods – spása pro naše zdraví nebo marketingový tah?  I.
Bře28

Superfoods – spása pro naše zdraví nebo marketingový tah? I.

Určitě jste o nich už slyšeli – pestrobarevné prášky, semínka a plody exotických jmen jsou v časopisech, na e-shopech i food blozích vychvalovány do nebes jako prostředek přibližující nás k nesmrtelnosti a oslnivé kráse. Řeč je o populárních superfoods neboli superpotravinách. Pojďme se na ně tedy podívat blíže. Malí superhrdinové Marketingové označení superpotravina v sobě skrývá takovou potravinu, která se vyznačuje vysokým obsahem zdraví prospěšných látek, především vitamínů, minerálů či enzymů a antioxidantů. Pozitivní dopad na zdraví je tedy hlavním deklarovaným benefitem. Mnohé z těchto produktů však slibují také příznivý vliv na naši krásu (především vlasy, nehty či pleť), ale i duševní pohodu. Už z této definice je patrné, že co je a není superfood, může být značně sporné. Potravin bohatých na zdraví prospěšné látky bychom našli bezpočet – proč tedy do této kategorie spadají cizokrajná semínka a čerstvě utržené jablko z naší zahrádky nikoli? Netuším. Marketing a média jsou však mocná, a tak se v tomto diskurzu termín superpotravina již poměrně ustálil a rozšířil mezi odbornou i laickou veřejnost. Jaké poživatiny se tedy ve spojitosti s tímto pojmem vzpomínají nejčastěji? Zelené potraviny a řasy Zelené potraviny, mezi něž se řadí zejména mladý ječmen, chlorela a spirulina, se staly obrovským boomem před několika lety. V té době se také ve velkém začalo skloňovat slovo detox, k němuž mají tyto potravinové doplňky výrazně dopomáhat. Kromě toho jsou údajně přírodními životabudiči a zdroji vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Posilují imunitní systém a zasytí, což ocení především lidé snažící se zredukovat své tukové zásoby. Někteří propagátoři těchto tzv. greenfoods dokonce mluví o jejich protirakovinových účincích či možném zmírnění alergií. A co si vlastně pod těmito tajuplnými názvy představit? Chlorela je sladkovodní řasa obsahující velké množství vitamínů, minerálů a hodnotných bílkovin. V případě spiruliny se jedná o sinici, mezi jejíž benefity patří především vysoký obsah chlorofylu, ale i dalších důležitých látek, a to zejména těch minerálních. A původ zeleného či mladého ječmene je pak jasný již z jeho pojmenování – sklízí se ještě ve velmi raném stádiu, tedy dokud ještě obsahuje co nejvíce živin a enzymů. Důraz je kladen na jeho pěstování bez pesticidů a cení se zejména pro vysoký obsah železa a vápníku. Tyto doplňky jsou k dostání v podobě prášku, z něhož po rozmíchání ve vodě vznikne až odpudivě zelený nápoj s chutí čerstvě posečené trávy (prý se na ni ale dá rychle zvyknout), nebo ve formě tablet, kterých se však polyká poměrně velké množství, což může mnohé z nás odrazovat. Semínka a boby Ořechy a semínka rozhodně patří k potravinám, které se do jídelníčku vyplatí zařazovat pravidelně, neboť obsahují zdraví prospěšné tuky a mnoho minerálních látek. I mezi nimi se však najdou takové, kterým je v poslední době věnována zvláštní pozornost. Jedná se zejména o chia semínka...

Pokračovat ve čtení
Dejte zdraví zelenou: klíčem k němu je klíčení
Bře03

Dejte zdraví zelenou: klíčem k němu je klíčení

Právě se nacházíme v období pro milovníky zdravé a čerstvé stravy poněkud mrzutém. Zelenina dostupná na pultech obchodů je neúnosně předražená, a navíc zpravidla naprosto bez chuti. Jak i přesto na naše talíře propašovat trochu té zelené svěžesti, aniž by nás to finančně zruinovalo? Vsaďte na domácí klíčky všeho druhu! Síla jara v hrsti S naklíčenými luštěninami se pravděpodobně každý z nás již setkal. Klíčky jsou dnes běžně k dostání i v supermarketech, průměrný spotřebitel však zpravidla netuší, jak s nimi naložit a řadí je do kategorie čistě alternativního stravovaní mimo jeho okruh zájmu. To je však rozhodně chyba! Luštěniny by měly být součástí jídelníčku každého smrtelníka a jejich naklíčená forma je vítanou obměnou, která nabízí mnohé benefity. Proč tedy klíčky do svého jídelníčku zařadit? Mám pro vás hned několik pádných argumentů. Prvním z nich je nepochybně jejich zvýšená výživová hodnota. Namáčením luštěnin se v nich aktivuje proces klíčení, který je z biochemického hlediska poměrně složitý. Pro nás je však podstatné, že se při něm uvolňují látky, které suché ani uvařené luštěniny neobsahují. Zjednodušeně řečeno, semínka a luštěniny v  suchém stavu spí, jsou deaktivované. Ve vodě se probudí a naplno rozvinou svůj potenciál, který je v nich ukrytý a který v přirozeném koloběhu života disponuje takovou silou, že dokáže prorazit půdou a vyklíčit v novou rostlinu. Při tomto procesu tak vznikají jednak cenné enzymy, ale i mnohé vitamíny, ve „skleníkové“ zelenině a ovoci často nedostatečně zastoupené. Jedná se zejména o vitamíny A, B a C, ale i vitamín E ceněný obzvláště kvůli jeho silným antioxidačním účinkům. Kromě toho se při klíčení uvolňují také minerály (především vápník, hořčík a zinek), bioflavonoidy a další užitečné látky. Druhým plusovým bodem, který je klíčkům možné připsat, je jejich lepší stravitelnost. Nenadýmají tolik jako luštěniny klasicky uvařené a nevyvolávají pocit nepříjemné plnosti. Díky domácí výrobě jsou navíc snadno dostupné, pouze musíte myslet trochu dopředu a započít klíčení několik dní před plánovanou konzumací. V neposlední řadě je tu samozřejmě také netradiční, avšak dle mého úsudku skvělá chuť naklíčených luštěnin a zrn. Ta je svěží a mírně do oříškova – jistě si ji taktéž zamilujete. Každý druh se chutí trochu liší, a tak se bez problémů vyhnete nudě a stereotypu. Tip: Semínka a luštěniny na klíčení nakupujte raději v prodejnách zdravé výživy, ideálně v BIO kvalitě. Začněte s řeřichou To nejjednodušší, s čím můžete v rámci klíčení začít, je řeřicha. Nejspíše ji znáte zejména z období brzkého jara a Velikonoc, kdy slouží spíše jako zelená dekorace, avšak bez problémů ji můžete pěstovat celoročně. Vystačíte si s táckem, kouskem vaty a samozřejmě semínky řeřichy. Postup je snadný až primitivní – na tácek rozprostřete vatu, kterou důkladně navlhčete. Na takto připravený podklad rovnoměrně nasypte semínka řeřichy a na dva dny tácek umístěte na temnější místo. Následně jej naopak...

Pokračovat ve čtení