Coravin: domácí mazlíček vínomilce?
Možná jste si toho v poslední době už všimli. Přišli jste do oblíbené restaurace, a při volbě pití jste si najednou mohli vybírat z mnohem více vín rozlívaných na skleničku. Výborně řekli jste si, konečně si můžete dát oblíbené víno, aniž byste byli nuceni dopíjet na sílu celou láhev, a druhou polovinu obědové útraty pak již ve velmi uvolněné atmosféře věnovat řidiči služby drink and drive. Navíc jste nalezli v nabídce i mnoho dražších vín, která se prostě dříve z ekonomických důvodů nerozlévala. Ono totiž deci vína za 100 a více korun neprodáte každému, a držet si takto více otevřených lahví, a po týdnu či dvou je vlévat do dřezu či do rizota je trošku netržní. Nejprve vás asi napadlo, že majitel restaurace vyhrál v EuroJackpotu ty dvě miliardy, a vaše budoucí stravování je dotované. S blížící se postavou sommeliéra Vaše napětí a očekávání vrcholilo. A pak to přišlo. Respektive když konečně k vašemu stolu přišel, místo klasického boje s vývrtkou a korkem, či v mnohem zábavnějším případě s vývrtkou a šroubovým uzávěrem, začal se ohánět jakousi až futuristicky vypadající věcičkou. Místo klasické spirály barmanského nože vniká do hrdla láhve tenoučká jehla. Jak s tímto chce korek vytáhnout, to vám hlava nebere. A najednou, místo vytažení korku, vám druhou stranou té věcičky pomalu nalévá víno do skleničky. Slovy klasika, „Ten pokrok! Kde se to zastaví?“. Předpokládám, že vaše první setkání s Coravinem, pokud tedy již proběhlo, se neslo v podobném duchu. Mé první setkání s Coravinem bylo jiné. Jako diagnostikovaný milovník vína (rozuměj alkoholik amatér), jsem se před více než rokem zapsal do historie tohoto přístroje jako první oficiální zákazník v České republice (tedy pokud si ho nějaký šprt nekoupil už předtím někde v Americe či jinde mimo oficiální českou distribuci). Slavil jsem narozeniny a v povznesené náladě mi to přišlo jako ideální dárek sám pro sebe. Znáte to, neobdaruješ-li se sám, nikdo jiný to za tebe neudělá. A po roce používání a zkušeností si vám dnes dovolím přednést krátkou recenzi tohoto přístroje. Historie Coravinu je spjatá se jménem Grega Lambrechta. Tomu už v roce 1998 nedala spát myšlenka otevírání či degustování lahví vína bez nutnosti vyjmutí korku. Možnost dát si k večeři sklenici vína, aniž byste museli láhev v dohledné době vypít. Mě většinou trápí problém zcela opačný, ale Grega tato myšlenka natolik zaujala, že se rozhodl ji zrealizovat. Již v roce 2003 dokázal pomocí předchůdce dnešního Coravinu naplnit první sklenici vínem z korkem uzavřené lahve. Po dalším desetiletém vývoji, vyplněném především sledováním změn a zrání vín Coravinem „načnutých“ a porovnáváním s víny nedotknutými, byl finální výrobek na světě. Během zkoušek proběhlo mnoho slepých degustací za účasti světových...