Království pinotů na Moravě: Stapleton & Springer se modrých odrůd rozhodně nebojí
„Na Moravě nejde udělat dobré červené víno,“ bude vám ještě stále tvrdit spousta lidí, zatímco jiní na ně nedají dopustit. A podobně ambivalentní reakce jsem slyšela také, když jsem v posledních pár dnech před degustací někde utrousila, že jdu na Stapletona a Springera. Na čem už se většina lidí – ať už jsou milovníky nebo kritiky tohoto bořetického vinařství – shodují, je, že (abych to napsala tak nějak hezky ☺) se představitelé tohoto vinařství rozhodně nebojí říct si za svoje láhve na české poměry o relativně vyšší částky. Jenže když se podíváte na jejich eshop, je vidět, že si to mohou dovolit: některých lahví červeného zbývá posledních pár kusů a třeba na skleničku Orange si budu moct zajít už tak maximálně do Petit Cru, na jejichž Facebooku dnes hlásili, že to byli právě oni, kdo vykoupil všechny zásoby. V čem je navíc tohle vinařství pracující v BIO režimu a produkující pitelná přírodní vína také specifické, je, že 85 % jejich vinic je osázených odrůdou Pinot Noir, a to ve více klonech. Pyšní se zejména 777, který si dovezli rovnou z Francie, která je domovem této mnou oblíbené odrůdy. Kromě pro moravská vinařství opravdu netypického soustředění se na jednu hlavní odrůdu až do takové míry je zajímavostí také to, že vinice, které vinařství vlastní (v současné době se jedná o 25 hektarů a tato rozloha už příliš narůst nemá), leží v oblasti, kde najdeme VOC Modré hory. Do něj však právě Pinot Noir nepatří. Začala jím však páteční podvečerní degustace v Borgo Shopu. A je třeba dodat, že povedená degustace: kromě toho, že jsme okusili také tři vzorky „mimo soutěž“, večer v podání Tomáše Springera, jednoho z mladších představitelů vinařství, byl velmi zábavný. Prvním oficiálním vzorkem (měli jsme ještě nultou skleničku z letošního ročníku) byl Blanc de Noir 2015 z trati Čtvrtě. Jedná se přesně o to víno, které už dnes ve vinařství neseženete: pro mě velmi pitelné a příjemné bílé víno s lehce naoranžovělým nádechem, které jsem si letos užívala také na několika letních akcích. Chardonnay Bratáčky 2015 pak bylo jediným zástupcem bílých odrůd, které v případě tohoto vinařství představuje právě jen Chardonnay, a to s desetiprocentním podílem vinic. Víno, které nesedne každému, protože zrálo na francouzských barrique sudech a na kvasinkách, a přesto pro své kvality opět nedostatkové: ideální chuti by přitom mohlo dosáhnout až za další dva až tři roky. Mně však chutnalo už nyní. Zatímco pinoty od Stapletonů a Springerů znám a už zhruba vím, co od nich mám čekat, jejich Svatovavřinecké jsem snad ještě neměla. Proč, nám během večera také Tomáš Springer ozřejmil: podle něj této odrůdě u nás každý rok nesvědčí (což je mimochodem v přímém kontrastu k tomu, že se jedná o jednu ze tří odrůd, které se...