Růžovka na léto
Když nám konečně o víkendu zase vykouklo pořádně sluníčko, trávil jsem celé odpoledne sekáním trávy na zahradě. Mám to rád, jezdím si tam a zpět, vytvářím různé obrazce, a hlavně mám pod stromem na stole založenou pěkně v ledu láhev vína. A vždy když jedu kolem, dám si hlt, někdy dva. Postupně pak získávají moje obrazce v trávě nové a nové rozměry, práce mi jde od ruky. Soused odvedle stál u bazénu, sledoval stoupající hladinu (myslím v jeho bazénu, ne moji), a po chvilce na mne zavolal. Prý, že by potřeboval na léto nějaké růžovky, a jestli nemám typ. A že k bazénu je to to nejlepší. A nápad na článek byl tu. Protože které víno je více trendy na jaro a léto, než růžové? Nejdřív jsem chtěl jít psát hned, ale šli jsme se sousedem vybírat nějakou růžovku do sklepa, a pak už byla noc. Růžová vína nemají v České republice nějakou hlubokou a dlouhotrvající tradici. A ač první zmínky o růžových vínech ve světě pochází někdy z dob Hippokrata, u nás byla vždy spíše opomíjena a výrobci se soustředili na vína bílá a červená. Souvisí to určitě s lehkostí růžových vín, jejich primární ovocností a jednoduchostí, která mnohdy nedává dostatečně vyniknout terroir. Vína bývají často plochá, unifikovaná, bez nápadu a jedinečnosti. Dodnes Vám i mnoho tuzemských vinařů bude tvrdit, že růžovky jsou jen jakási móda, a že pořádná vína z nich ani nemohou být. Nakolik mají pravdu, nechám spíše na Vašem posouzení, ale pouze pro Vaše uklidnění doplním, že nejsme v tomto směru žádnou výjimkou. Celosvětově byla vždy výroba růžových vín spíše na vedlejší koleji oproti klasickým vínům. Těch výjimečných regionů a opravdu ikonických růžových vín je relativně málo. Ale dávám si za úkol jich ještě do léta několik ochutnat, a doporučit na Vaše letní dovolené. U nás o módě růžových vín můžeme hovořit v posledních cca 12 letech. Jedním z nejznámějších tuzemských propagátorů byl a je vinař Jiří Hort z Dobšic u Znojma, jehož růžová vína představují špičku v této kategorii u nás. Růžová vína se postupně stala vinařským marketingovým artiklem číslo jedna, podobně jako vína Svatomartinská. Moravským vinařům pomohla jednak zastavit klesající trend prodeje červených vín – tj. problém přebytku modrých hroznů, a jednak i zjednodušila samotné zpracování modrých hroznů a výrobu vína. Pro mnohé konzumenty se také stala jakýmsi vstupním můstkem k vínu (opět podobně jako Svatomartinská vína). V současné době představují růžová vína přibližně 10% tuzemské produkce. Toto číslo se poslední 3 roky již výrazně nemění, poptávka je již konstantní a odpovídá možnostem a nastavení trhu. Ve většině případů se jedná o lehčí, příjemně ovocná a svěží vína, určená k rychlému pití spíše...
Rebarborové koláčky s medem
Momentální rebarborová sezóna nahrává tomu upéct si z ní báječný koláč. Tyhle koláčky svým stylem připomínají francouzské koláče plné lahodného krému. Oslazené nejsou klasicky cukrem, nýbrž medem. A díky kombinaci špaldové a hladké mouky nemusíte mít až tak špatný pocit, až je budete mlsat. Budete totiž mít co dělat, abyste je všechny nesnědli na posezení! Na 10 malých koláčků nebo 1 velký koláč budete potřebovat: 100 g hladké mouky 100 g hladké špaldové mouky 100 g moučkového cukru 100 g másla 1 vejce špetku soli 500 g rebarbory 2-3 lžíce třtinového cukru 3 vejce 70 g medu 250 g hustého bílého jogurtu 1 lžíci kukuřičného škrobu 1 lžičku vanilkového extraktu Nejprve si nachystejte těsto. Z prvních pěti ingrediencí v seznamu uhnětejte hladké těsto a nechte ho minimálně půl hodiny zabalené ve folii odpočinout v lednici. Pokud ho tam odložíte až do druhého dne, nic se nestane, těstu to leda prospěje. Rebarboru omyjte, oloupejte a nakrájejte na malé špalíčky. Dejte ji do mísy a promíchejte s třtinovým cukrem. V druhé míse si nachystejte krémovou směs z vajec, medu, jogurtu, kukuřičného škrobu a vanilkového extraktu. Troubu si předehřejte na 180°C. Těsto rozválejte na stejně silný plát a vykrajujte z něj kolečka o něco větší, než je průměr vašich formiček. Pokud plánujete upéct velký koláč, postupujte stejně, jen nevykrajujte kolečka. Těstem vyložte formičky/formu a případné přečnívající okraje seřízněte. Na těsto nejdříve rovnoměrně naneste rebarboru promíchanou s cukrem. Poté ji zalijte krémovou směsí. Malé koláčky pečte v předehřáté troubě 20-30 minut, dokud náplň nezpevní a nezačne zlátnout. Velkému koláči v troubě dopřejte 30-40 minut. Foto: Lenka...
Report: Slavnosti Chřestu v Ivančicích
Ivančické Slavnosti chřestu se letos konaly již po 22. Tradiční akce přitahuje stále pozornost obrovské skupiny návštěvníků – letos se zúčastnilo okolo 11 000 lidí. K takto vysokému číslu jistě dopomohlo i skvělé letošní počasí. Ivančicko bylo dříve oblastí kde se pěstoval výborný český chřest, dnes už tomu tak bohužel není. Čerstvý chřest, který bylo možno zakoupit byl z Hostína u Vojkovic (www.ceskychrest.cz). Trochu mne zklamalo, že v tak teplém počasí neměli chřest skladovaný na ledu nebo aspoň v nějakých chladících boxech, ale volně v bedýnkách. Zvlášť když všechny rady ohledně chřestu apelují na jeho absolutní čerstvost. I tak se ale prodalo okolo 3 tun českého chřestu (bílého i zeleného dohromady). Hlavní program Slavností se odehrával na Ivančickém náměstí, kde byly umístěny dvě stage (jedna kulinářská, jedna hudební) a stany restaurací s posezením pod slunečníky. V bočních ulicích centra města se pak dál rozprostíral doprovodný program – řemeslný jarmark a stánky Foodparku s regionálními specialitami, vínem a sýry. Pokud by někdo rád navštívil podobné stánky i během roku, má šanci vždy 1x za 14 dní v Brně v hale Malá Amerika kousek od vlakového nádraží (www.foodpark.cz). Na kulinářské stage jste mohli během soboty zahlédnout show Petra Stupky a v neděli dokonce i Jana Punčocháře. Oba kuchaři připravovali recepty a speciality z chřestu. Za zvláštní pozornost určitě stály smažené kohoutí hřebínky v Punčochářově pojetí. Hudební stage ovládly v pátek vystoupení lokálních škol a školek, v sobotu pak vládla ráno dechová kapela následovaná zpěvačkou Naty Hrychovou. Odpoledne si vysloužila velké publikum skupina Čankišou. Program pro děti i dospělé doplňovalo také promítání v kině během všech tří dnů Slavností. Nutno dodat že v průběhu parného dne bylo zchlazení se v kině příjemným osvěžením. Pro zájemce bylo také otevřené muzeum a expozice Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy. Pro foodies bylo samozřejmě hlavní atrakcí ochutnávkové chřestové menu lokálních restaurací. Čtyři restaurace z Brna (La Bouchée, Bohéma, SONO Restaurant a Meat and Beer), Rajhradská Kaizen, Ivančická Mosillana a Hotel Ryšavý z Vémyslic se snažily nabídnout ty nejzajímavější pokrmy z chřestu. V menu se často opakovala krémová chřestová polévka, byť pokaždé různě ochucená, svěží změnou pak byla miso polévka s chřestem restaurace Kaizen. Ze všech skvělých pokrmů mě zaujal např. chřestový hotdog z La Boucheé, čokoládový dortík s chřestovým prachem a pravým zlatem nebo jelení ragú se zeleným chřestem. Lehkým zklamáním byl chřestovo-banánový sorbet, který chřest viděl (kromě špičky zapíchnuté ve výsledné porci) spíše jen z rychlíku. Naopak za pochvalu rozhodně stojí domácí ovocné šťávy a limonády některých restaurací jakožto alternativa ke všudypřítomným přeslazeným syceným čepovaným nápojům. Dalším velkým plus, které stojí za zmínku je jednoznačně použití ekologickách tácků a příborů, ani ve velkých městech na podobných...