Blog
Jak neplýtvat jídlem: plánujte dopředu a vařte i z „křivých“ surovin
Plýtvání jídlem jako by se stalo nedílnou součástí dnešního světa, před níž milerádi zavíráme oči. Pojďme však raději nepříjemným pravdám čelit s hlavou vztyčenou, ba co víc, přiložit pomocnou ruku k napravení těchto pokřivených standardů. Zachraň jídlo Základem šetrného zacházení s potravinami je snaha předejít jejich zbytečnému znehodnocení nebo vyhazování ještě použitelných surovin. O osvětu v tomto duchu se snaží například organizace s příznačným názvem Zachraň jídlo. Fakt, že se v moderním světě až třetina vyrobeného jídla vůbec nesní, považují za alarmující a ze všech sil usilují o zlepšení této situace. Kromě zvyšování informovanosti široké veřejnosti se pouští také do rozmanitých aktivit, jichž se můžete zúčastnit i vy. Patří mezi ně například paběrkování, tedy sklizeň plodin, které by z důvodu nesplnění přísných norem (většinou jde však jen o drobné vady na kráse) zbytečně zůstaly na poli, nebo vaření a rozdávání „křivé polévky“ právě z těchto úlovků. Zajišťují taktéž sběr zásob pro potravinové banky a pořádají mnohé dobročinné akce, jež pomáhají potřebným a zprostředkovávají zjevné, ale často přehlížené informace laické i odborné veřejnosti. Podpořit je můžete buďto svou dobrovolnou aktivitou nebo třeba drobným finančním darem. Plýtvání však není jen záležitostí zbytečně nesklizených plodin či potravin nepochopitelně vyhozených hypermarkety. Významný podíl mají také domácnosti, které podle výzkumů znehodnotí přes 40 % všeho vyhozeného jídla (údaj platí pro domácnosti zemí EU). Nejvíce pak údajně plýtvají jednočlenné domácnosti, tedy tzv. singles. Změny přitom nemusí být nijak bolestivé a zpravidla pomohou ušetřit i vaše finance. Čím tedy začít? Vše začíná již při nákupu Ve skutečnosti je ale potřeba připravit se ještě před tím, než na nákup vůbec vyrazíte. Pečlivě zkontrolujte, co vám v lednici a spíži opravdu chybí, případně co je potřeba v nejbližší době spotřebovat a nakoupit pro plánovaný pokrm. Následně si vše pečlivě sepište a co je důležité – seznam nezapomeňte doma! Vstupem do supermarketu se pak oddáváte na pospas mnohým nástrahám – zlevněné zboží opatřené cenovkami zářivých barev, lákadla postavená tak, abyste je nemohli minout či ochutnávkové akce, jež se těžko odmítají. Než však takovým nabídkám podlehnete, dobře si to rozmyslete. Ne vždy jsou tyto akce opravdu výhodné a v ještě menším procentu případů takto pořízené zboží skutečně (s)potřebujete. Držte se také dalších dvou osvědčených pravidel: nakupujte raději méně a vícekrát měsíčně a rozhodně nechoďte nakupovat hladoví. Menší nákupy na pár dní zvyšují šanci, že lépe odhadnete množství potravin, které opravdu sníte. To však budete vnímat značně zkresleně, vydáte-li se do obchodu s prázdným žaludkem. Platí totiž staré známé rčení, že hlad má velké oči. Využívejte sezónní produkty a dary přírody Důležité není jen to, kolik toho vkládáte do košíku, ale také co nakupujete. Místní a sezónní produkty nejen že našemu tělu prospívají více, jsou ale také chutnější. Podpoříte tak i místní zemědělce a pomůžete snížit ekologickou stopu, kterou za sebou transfer dovážených potravin nevyhnutelně nechává. V rámci šetření však můžete využívat také v okolí dostupných plodin, jejichž sběr spojíte s příjemnou procházkou. Mezi takové poklady patří například medvědí česnek nebo kopřivy, které jsou kromě lahodné chuti známé také svými zdravotními benefity. Jejich hlavní sezónou jsou především brzké jarní měsíce, zejména medvědí česnek však můžete uchovat mnohem déle – stačí jej naložit, usušit či zmrazit. V létě zase vyrazte na lov lesních plodů a volně rostoucího ovoce. Babí léto je pak tradičně ve znamení sběru šípků a hub. Některé bylinky či jiné plodiny si samozřejmě můžete vypěstovat také na vlastní zahrádce nebo v květináči. Recept: Jarní polévka z medvědího...
pokračovat ve čteníRady babky kořenářky: léčivé poklady z kuchyně
V současné době je čím dál více z nás k lékům skeptických, a tak po nich saháme až v případě, kdy se to zdá být nevyhnutelné. Pojďme si proto připomenout triky a fígle, na něž se spoléhali naši předkové. Virózy, nachlazení či jiné neduhy totiž můžeme vyléčit i potravinami a bylinkami, které běžně najdete ve vaší lednici, spíži či nejbližším supermarketu. Nesmrtelná trojka: zázvor, citron a med Se silou zázvoru je obeznámen snad každý. Díky prohřívacím účinkům a výrazné chuti jeho obliba roste zejména v zimě a čím dál častěji jej také ve formě čaje naleznete v nabídce restaurací a kaváren. Ať už preventivně nebo jako lék na nachlazení, nejlépe se zázvor osvědčil v kombinaci s citronem a medem. Citron ani med bychom však neměli vystavovat příliš vysokým teplotám, abychom předešli zbytečným ztrátám zdraví prospěšných látek. Zázvor pomáhá také při nevolnostech a zažívacích potížích. Pokud však máte citlivý žaludek, rozhodně to nepřežeňte s jeho množstvím! (Doporučená denní dávka pro dospělého jsou asi 4 gramy.) Podobným zázrakem je i rakytník, jehož chuť je ale nepříjemně štiplavá. Většinou se konzumuje ve formě sirupů, marmelád či kompotů, neboť je potřeba jej výrazně přisladit. Nicméně obsahuje opravdu velké množství vitamínu C, a připisují se mu tak příznivé účinky na naši imunitu. Díky obsahu vitamínu A je skvělou výživou také pro naše oči. Recept na zázvorový čaj Asi dva centimetry čerstvého kořene zázvoru oloupejte a nastrouhejte na hrubém struhadle. Zázvor můžeme buďto půl minuty povařit ve vroucí vodě a odstavit nebo pouze přelít horkou vodou a nechat 5-10 minut luhovat. Až čaj zchladne přibližně na 60 °C, přidáme šťávu z citronu a dosladíme medem. Tip: Pokud byste chtěli zázvorový čaj ozvláštnit a udělat z něj učiněnou zahřívací bombu, svařte se zázvorem i skořici a hřebíček. Kromě tepla, které se vám rozleje po celém těle, vás vůně tohoto nápoje zahřeje i na duši. Zelenina – základ zdraví Že je zelenina zdravá, o tom není pochyb. Některé druhy jsou však i spolehlivým lékem na drobné neduhy nebo dobrými parťáky v boji za zvýšení naší obranyschopnosti. Které to jsou? Prvním kandidátem na zeleninového zdravotního bratra je (pro některé možná překvapivě) celer. Kromě toho, že pomáhá likvidovat plísně v našem trávicím traktu, působí také blahodárně na močové cesty. Údajně má i příznivý vliv na potenci a působí afrodisiakálně Další na seznamu je stará dobrá cibule. Ta posiluje imunitní systém, také působí protizánětlivě a uvolňuje hlen. Cenná jsou v tomto případě zejména cibule červená a žlutá. Nejlépe je konzumovat ji syrovou a hlavně čerstvou, neboť se po 24 hodinách od rozkrojení údajně začíná stávat toxickou. Tip proti chřipce: Cibule v medu Cibuli nasekáme, smícháme se třemi polévkovými lžícemi medu a mírně zahřejeme. Necháme několik hodin uležet (cibule do medu pustí cenné silice) a užíváme po lžičkách. Své místo zde rozhodně má i česnek, jenž díky svým antibakteriálním účinkům působí jako přírodní antibiotikum. Pomáhá zejména při onemocnění dýchacích cest a napomáhá vykašlávání, také povzbuzuje naši obranyschopnost. Kromě toho snižuje i vysoký krevní tlak. Zbytečně jej ale netrapte varem – do blahodárné česnečky jej přidávejte až po stažení z plamene. Nezanedbatelný vliv na naše zdraví má i poslední dobou čím dál oblíbenější červená řepa. Kromě jejího příznivého působení na náš krevní oběh a játra, pomáhá zmírňovat infekci horních cest dýchacích. Dokonce se hovoří o její nezanedbatelné roli v prevenci proti rakovinovému bujení. Lze ji konzumovat pečenou či vařenou, nejhodnotnější je však v syrové formě (jako salát či...
pokračovat ve čteníMilovník vína: Nevinná předsevzetí
Vážení přátelé – scházíme se společně poprvé v roce 2017. Většina z nás už stačila vystřízlivět a poprat se s kocovinou, někteří odvážnější dokonce dorazili i do práce. Věřím, že jste si vánoční svátky užili, potkali se po roce s rodinou, přáteli a trošku jste si odpočinuli od pracovní každodenní rutiny. Nejdříve jsem chtěl v tomto textu bilancovat a hodnotit uplynulý rok. Z pohledu čísel, úspěchů, prodaných lahví, vyškolených sommeliérů a já nevím čeho všeho. Poděkovat všem spolupracovníkům, nastavit priority pro nadcházející období, určit si cíle, motivovat. Ano, ano motivace, úspěch, výše konta, sociální postavení, kariérní postup, společenský žebříček, sebereflexe. Prvního ledna jsem doma odpoledne pracoval, tak nějak mi to nedalo, říká se jak na Nový rok tak po celý rok. Psal jsme nějaké texty a najednou se mi přes messenger ozval kamarád z Vietnamu. Tráví tam poslední dobou vždy velkou část roku, vlastně si ani nepamatuji, kdy byl naposledy tady u nás doma. Jak sám říká, jezdí se tam nadechnout. Popisoval mi již po několikáté ten úplně jiný život, který tam lidé žijí. Respektive prožívají. Jiné hodnoty, jiný čas. Jiný svět. Výše konta nehraje roli. Rád by, abych za ním někdy přijel, také se nadechnout. Prý by mi to do nadcházejícího roku Ohnivého kohouta prospělo. Kohout je moje znamení a prý na mne i perfektně sedí. Takže je to tak trochu i můj rok. Po té turbulentní a náročné opici (teď myslím právě končící rok čínského horoskopu – ne vaše stavy po Silvestru) přichází uklidnění. Kohout přeje rodině, soukromí a harmonii. Nechá nás objevovat vše nové, je kreativní, odvážný. Je vtipný, dobrosrdečný a společenský. Hlavním rysem tohoto roku má být rovnost a nezávislost. Je to můj rok a jako takový ho přeji i vám. Dejme si společné předsevzetí, stát se v roce 2017 zase o krůček více nezávislí. Nezávislí na výši konta, kariéře, představ a hodnocení všech okolních a pro nás osobně vlastně nedůležitých arbitrů. To bude náš největší úspěch. Kohout je ale také trochu egoistický, takže několik mých osobních představ bych rád do Vašich životů importoval. berte to jako taková nevinná předsevzetí. Pokud je budete plnit, potěšíte mne i sebe. Pokud ne, také se nic nestane. já o tom stejně vědět nebudu. 1. Budete pít s přáteli! Víno je společenský nápoj. Jako takové miluje radost, prostředí přátel, život. Zapomeňte na samotářské upíjení ze sklenice někde v rohu na gauči! Vyražte s přáteli někam do vinárny, na degustaci, nebo na dobré jídlo snoubené s vínem. Nenechávejte si zážitky s vínem spojené pro sebe. Sdílená radost je totiž ta největší! 2. Připravíte přátelům soukromou degustaci! Pamatuji si na svoje první pokusy s degustacemi pro kamarády, jak jsem se na to připravoval, vymýšlel témata, učil se. Bylo to úžasné, povznášející. Zkuste si tedy také namyslet a uspořádat soukromou degustaci. Není to nic složitého, vyberte vína, která máte rádi, kterým věříte a chcete představit. Uvařte něco dobrého. Pozvěte přátele. Vyzkoušejte si i nějaké to snoubení, materiálů o tom bylo už napsáno, stačí hledat a na vlastním těle odzkoušet. A hlavně si prosím o těch vínech povídejte, říkejte své názory. A dobře se bavte. 3. Nebudete pít sladké sekty nebo sladká červená vína! Tak tady prosím bez debat. Jsou věci, které se prostě nedělají. Říká se, že červené víno se zbytkovým cukrem je jako incest – je to příjemné, ale nemělo by...
pokračovat ve čteníSilvestrovské pohoštění na míru: pro celiaky, vegany i milovníky zdravé stravy
Ačkoliv máme oslavy konce roku spojené spíše s junk foodem čítajícím chipsy, chlebíčky s majonézou a uzeninami a dojídání vánočního cukroví, jsou mezi námi i tací, kteří se takto stravovat nemohou či nechtějí. Jak ale nekonvenčně se stravující blízké pohostit ke spokojenosti všech zúčastněných? Bez lepku Pokud chcete připravit občerstvení pro člověka trpícího intolerancí lepku nebo pro někoho, kdo jej ze své stravy vyřazuje záměrně (mezi odborníky na výživu je totiž velmi kontroverzním tématem), čeká vás výlet do supermarketu plný pečlivého pročítání složení u veškerých kupovaných výrobků. Lepek je obsažen ve většině obilovin – zejména v pšenici, žitu či ječmenu, a tím pádem i ve výrobcích obsahujících mouku. (Mnohdy jej však najdeme i v potravinách, kde bychom to vůbec nečekali, jako jsou například uzeniny.) Základem tedy bude sehnat bezlepkové pečivo nebo jej nahradit jinými přílohami. Surovinou, která by celiakům neměla způsobovat žádné nepříjemnosti, je například rýže. Můžete tedy bez obav připravit třeba domácí sushi nebo zapojit trochu fantazie a použít rýžový papír. Vhodné jsou samozřejmě také brambory – přestože by tedy kupované chipsy mohly být v pořádku (raději ale vždy kontrolujte složení!), jistotou bude připravit si vlastní ve fritéze či troubě. Budete-li podávat také hutnější pohoštění, volte bramboru plněnou dle vaší fantazie. Zkusit to můžete například po mexicku (směsí podobnou chilli con carne) nebo zvolte středomořskou variantu s balkánským sýrem, olivami, sušenými rajčaty a bazalkou. Zajímavou obměnou jsou též sladké brambory neboli batáty. Chybu neuděláte ani se zeleninou – cuketa či lilek nakrájený na plátky vám například skvěle poslouží jako základ pro minipizzy. Rozhodně se však nemusíte omezovat jen na slané pohoštění. Také pohanka či jáhly jsou přirozeně bezlepkové a k výrobě dezertů jsou jako stvořené. Výslednou mlskou tak může být například bezlepkový pudink s jáhlovými piškoty dozdobený ovocem nebo moučník z pohankové mouky. Tip: Rýžové závitky se zeleninou Rýžový papír (raději vždy použijte dvojitou vrstvu) namočte ve vodě a následně rozprostřete na čistou utěrku. Doprostřed naaranžujte nastrouhanou zeleninu – skvěle se hodí například kombinace mrkve, ředkve a mungo klíčků. Přidejte kousky lahůdkového tofu (není nutné), lžičku pálivé harrisy a pár kapek sójové omáčky. Následně papír důkladně zabalte a osmažte na troše rozpáleného oleje do zlatova. Tento recept je vhodný také pro vegany a vegetariány. Bez živočišných produktů Vegetariánů a veganů, ať už z etických či jiných důvodů, postupně přibývá. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani nekonzumují ani vejce, mléčné výrobky, sýry a mnozí dokonce ani med. I tak je ale škála pochutin, které jim můžete připravit, překvapivě široká. Trefou do černého budou pomazánky, jejichž základ tvoří rozmixované luštěniny, avokádo či semínka. Bez obav zakomponujte například také sušená rajčata, houby či olivy, pokud nejsou v rozporu s chuťovými preferencemi vašich hostů. Dejte pozor i na pečivo – nemusí být automaticky bez živočišných složek; seznam použitých surovin je v obchodech k dispozici. Pečivo s veganským složením je ale k dostání poměrně běžně a zpravidla pro něj nemusíte do specializovaných prodejen. Z náhražek sáhněte třeba po tofu – hodí se skvěle do pomazánek, kam jej můžete rozmixovat. Uzená varianta však hravě zastoupí i sýr, jenž byste běžně použili na ozdobu jednohubek. Dilema týkající se sladkostí můžete snadno vyřešit nepečenými kuličkami, jejichž základem jsou namočené a rozmixované datle a libovolné druhy oříšků. Jsou nenáročné na přípravu, a přesto velmi chutné. Jistě zaujmou i masožravce. Tip: Pomazánka ze sušených rajčat a semínek Jeden hrnek slunečnicových semínek namočte na hodinu do vlažné vody, kterou následně slijte. Semínka v sypte do mixéru,...
pokračovat ve čteníPár dní v Budapešti: městě milovníků tučných jater
George Ezra údajně napsal svůj velký hit nesoucí jméno maďarské metropole, aniž by ji kdy navštívil. Já přistupovala k titulku článku o něco zodpovědněji a v „Paříži východu“, jak bývá město na Dunaji někdy také nazýváno, strávila hned čtyři dny. A rozhodně ne naposledy. Ale jestli čekáte ódy na guláš nebo tokáň, zklamu vás. Co se týče klasik, které asi většinu čtenářů napadnou, skončila jsem první den paprikášem (byl dobrý a hlavně zakončený místní malinovou pálinkou). Na Budapešti mě ale gastronomicky zaujaly zcela jiné věci. I kdyby to skvělé skončilo snídaní, věřte, že je kvůli čemu se vracet. Nadýchané omelety, vejce benedikt, která se snadno obměnou několika surovin přemění ve vejce florentinská… Nebo si je už po ránu můžete vychutnat ve variantě Kacsamáj benedict, tedy s plátkem tučných kachních jater. A zapíjet je Proseccem. Ano, až takto nás nedělní ráno rozmazlovali v Bistro Déryné, nedaleko našeho ubytování. Mimochodem, tento podnik servírující skvělá jídla tradiční maďarské i francouzské kuchyně je zmíněný také v Michelinském průvodci, a to v kategorii Bib Gourmand, která představuje restaurace nabízející dobré jídlo za nízkou cenu (v době psaní článku máme těchto „bibích“ restaurací šest také v České republice, tedy přesněji v Praze). Bistro Déryné ale rozhodně není žádná snobárna, jen tam prostě vše funguje, jak má: na přípravě jídla (seděla jsem hned vedle kuchyně) jsem mohla oči nechat. Kromě slaných specialit byla na výběr také spousta sladkého vonícího pečiva z vlastní pekárny, nechyběly domácí krémeše. Natrefit na podnik, který by dobré snídaně servíroval, přitom rozhodně nebylo v centru těžké. A jestli mi něco v Brně opravdu gastronomicky chybí, tak jsou to právě tato místa. Čest těm několika výjimkám, které nabízejí více než jen (většinou vysušená) míchaná vejce, případně palačinky. Tučných kachních, případně husích jater jsem se již v předchozím odstavci dotkla. Doufám, že teď nebudu dostávat výhružné e-maily od zarytých ochránců zvířat. Tuhle pochoutku totiž opravdu miluji (i když nepopírám, také bych byla raději, kdyby se získávala humánnější cestou). A i velká část těch jater, která si – za poměrně vysoké částky – můžeme občas dopřát u nás, pochází právě z Maďarska. Pokud je tedy nedovezli z Francie, se kterou si tyto drůbeží vnitřnosti asi spojí většina z nás. V Budapešti na trzích se přitom prodávaly jako u nás v řeznictví kuřecí prsní řízky. Po velkých kusech (žádné plechovečky o hmotnosti 90 gramů), jen tak zabalené do igelitového sáčku, případně zavakuované. Není tak divu, že se na ně dalo narazit snad všude, včetně místních předvánočních trhů na náměstích. Ty mě gastronomicky ohromily také: konfitovaná kachní stehna, masové špízy i ta restovaná foie gras. A zapít jsme je mohli například českým pivem, které je – zdá se – v Budapešti oblíbené. To na naše víno jsem za prodloužený víkend nenarazila. Ale nebyl důvod po něm pátrat. Maďaři pěstují vinnou révu na ploše pětkrát větší než je rozloha vinic v České republice. A jejich vína jsou známá, jako první asi každého napadne tokajské. To jsem samozřejmě nemohla opomenout, využila jsem však také možnosti přechutnat si Furmint, tedy odrůdu, ze které se slavné tokajské vyrábí, v jeho suchých variantách. A zkusila také Kéknyelű, která se dnes pěstuje snad jen v severní části Balatonu. Z červených vín se nabízely vzorky nám známého Rulandského modrého nebo Frankovky, v několika různých variantách jsem si nechala do skleničky nalít také ochutnávkovou porci další maďarské vlajkové lodi, cuvée Egri Bikavér (přesně, je to Býčí krev), do kterého patří také místní odrůda Kadarka. Kromě...
pokračovat ve čteníMikulášská sobota v Brně: bez anděla, ale po čertech dobrá
Čtyři z pěti. Taková je moje účast na závěrečné akci festivalu Víno zblízka, která vysílá milovníky vína do ulic města Brna. Je to vlastně taková bojovka: pokud nedáte přednost naplánované trase od pořadatelů, ale rozhodnete se ji sestavit sami podle odhadu vašich preferencí a „sil“ (já už třeba vím, že všechny zastávky, abych z nich něco měla, fakt nezvládám, viz i moje „reportáž“ z roku 2014), čeká vás na jejím začátku chvilka nad mapou. A mnohdy i v průběhu, jak svoje původní očekávání korigujete. Navíc se dostanete třeba i do ulic Starého Brna, které pro mě překvapivě pořádně nezná spousta Brňáků. A kde se dokonce natáčela jedna ze scén snímku Záhada hlavolamu. Tolik úvod od letité skauty, jdeme na to víno ☺ Pořadatelé sází na určitou osvědčenou sadu vinařů: Sonberk, Gotberg, Lahofer nebo třeba Proqin… To jsou jména, se kterými jsme se mohli setkat opakovaně. Také některé lokality zůstávají: ochutnávkové vzorky se pravidelně nalévají například v restauraci La Bouchée, vinném baru Petit Cru, poněkolikáté mohli návštěvníci zavítat také do italského podniku Castellana Trattoria nebo k Žíznivému mnichovi. Co se v čase rozhodně změnilo, je, že restauratéři již nenabízejí k vzorkům od vinařů, kteří u nich našli zázemí, degustační menu. Některé z podniků si sice speciální pohoštění přichystaly, ale už se rozhodně nejednalo o snoubení, jako tomu bývalo dříve. I proto si naši pozornost vysloužila nově otevřená oříškárna na Kobližné: spojení netradiční, ale přechutnávání vín z produkce vinařství Tanzberg společně se sušeným ananasem, borůvkou nebo makadamovým ořechem bylo příjemným – a hlavně hravým – zpestřením celé degustační soboty. Jak taková možná maličkost, jakou byla papírová lodička s jedenácti kousky, potěšila. A věřím, že se provozovatelům nedávno otevřeného podniku vrátila v podobě nákupů rovnou na místě, další účastníci se alespoň o prodejně dozvěděli. Díky tomu jsem také z Tanzbergu ochutnala vše: ta hra mě prostě bavila. A z vín? Pravidelní čtenáři mých příspěvků asi již vědí, že jednou z odrůd, pro kterou mám slabost, je Sauvignon. Víno z hroznů vypěstovaných na slavné viniční trati Turold mi opravdu sedlo, i když sušenou borůvku bych sama k vzorku nezvolila. Spojení Ryzlinku rýnského s meruňkou už dávalo větší smysl, i když vysoký zbytkový cukr se mnou trochu zatřásl. Víno ale rozhodně povedené. A když už jsem byla u těch sladších vzorků, nemohla jsem si nechat ujít ani Pinot Meunier rosé, odrůdu, kterou vinařství vysadilo nedávno. Všechny vzorky jsem přechutnala také u vinařství PROQIN, které bylo naší vůbec první zastávkou: koneckonců, jak lépe také začít než sekty. Navíc sekty z produkce tohoto vinařství. Z dvojice Matthias (Pinot / Chardonnay) a Proqin Char.ka (pouze Chardonnay) mi více sedlo druhé zmíněné. Naopak jejich novinková tichá cuvée mě až tak nezaujala: a nebylo to asi jen chybějícím zástupcem A v ABCD cuvée (tvořily jej totiž odrůdy Blauburger, Dornfelder a Cabernet Moravia), velký dojem na mě neudělalo ani jedno ze tří nabízených. Proqin mám ale ráda, takže je rozhodně ještě vyzkouším, možná hrálo roli jen to, že přišly na řadu hned tak na začátku. Překvapením degustace bylo mně dosud neznámé Vinařství Mokruša, které se prezentovalo v Žíznivé vinotéce na Marešové. Rulandské šedé už se barvou blížilo nyní stále populárnějším oranžovým vínům (pravou „oranžádu“ však prý ve vinařství také připravují), velmi mě oslovilo víno Pinot blanc sur lie 2014, které se stalo favoritem pro odběr vína za kupón, který jsme získali v ceně vstupenky (mimochodem, využila jsem jej asi úplně poprvé). A až do konce akce tohle rozhodnutí nic nezměnilo. Ne snad, že...
pokračovat ve čteníVánoční tipy: jedlé dárky pro všechny gurmány
Vánoce už jsou skoro tady, a jestli přemýšlíte, co nadělit vašemu gurmánovi pod stromeček, máme pro vás několik DIY tipů. Podmínkou je, abyste rádi trávili čas v kuchyni. Ale nebojte, tyhle dárky jsou hotové raz dva a téměř bez námahy. Stačí nakoupit pěkné skleničky, přidat cedulku s věnováním a dárek od srdce je na světě. Úspěch zaručen! Ochucená sůl Ideální na maso i jen tak na chleba s máslem. Ochucená sůl je navíc skvělý univerzální dárek, pokud nevíte, co věnovat, ale zároveň chcete překvapit něčím originálním. Budete potřebovat: 100 g hrubozrnné soli (např. mořské, himálajské, uzené, lávové – koupíte ji třeba v Koření od Antonína) 2 lžičky kuliček růžového pepře 2 lžičky plátkového sušeného česneku 4 snítky tymiánu 3 snítky rozmarýnu 2 snítky oregana 1 snítku šalvěje kůru z 1 citrónu Z nachystaných surovin vyrobíte tři druhy ochucené soli. Každý druh připravujte samostatně. Sůl nasypte do pánve s nepřilnavým povrchem, zlehka zahřejte a dejte bokem. Do ještě teplé soli vmíchejte bylinky. Do mořské soli přidejte lehce podrcený růžový pepř, česnek a tymián. K uzené soli se skvěle hodí otrhané jehličky rozmarýnu a citrónová kůra. Lávová sůl vytvoří dokonalou kombinaci s oreganem a šalvějí, kterou nakrájejte na nudličky. Sůl naplňte do skleniček nebo mlýnků a uzavřete. Bylinky se díky zahřátí v soli samy dosuší. Adventní sirup Nic nenavodí vánoční atmosféru lépe než tenhle sirup. Kombinace lehce kyselého ibišku a perníčkového koření je dokonalá a chutnat vám bude jako limonáda i na přilepšenou v horkém čaji. Na 1,5 litru budete potřebovat: ¾ hrnku sušených květů ibišku 1 kg třtinového cukru 1 lžíci kyseliny citrónové 3 svitky skořice 3 hvězdičky badyánu 2 hřebíčky Uvařte 1 litr vody. Jakmile voda vře, vsypte do ní kyselinu citrónovou. Nechte trochu vychladnout a dejte louhovat ibišek s kořením alespoň na 5 hodin, ale s klidným svědomím ho můžete nechat stát až do druhého dne. Jakmile je výluh dostatečně silný, přeceďte ho do dalšího hrnce, přidejte 1 kg cukru a zahřívejte. Sirup se nemusí vařit, bohatě stačí, když ode dna začnou stoupat drobné bublinky. V tu chvíli máte hotovo. Mezitím si vysterilizujte láhve. Uvařte vodu ve varné konvici, nalijte ji do lahví a nechte 10 minut stát. Poté slijte a sirup plňte ještě do horkých lahví. Obraťte je dnem vzhůru a nechte vychladnout. Domácí hořčice S tímhle dárkem překvapíte hned dvakrát – poprvé, až ho obdarovaný rozbalí, protože tohle opravdu nečekal, a podruhé, až ochutná, protože nečekal, že bude tak dobrá. Na 400 ml budete potřebovat: 100 g žlutých hořčičných semínek 150 ml jablečného octa 150 ml bílého vína 2 lžičky mořské soli 4–5 snítek estragonu V misce smíchejte hořčičné semínko, ocet, víno a sůl a nechte 3 dny zrát v chladu. Třetí den otrhejte lístky estragonu a nakrájejte je nadrobno. Směs s hořčičným semínkem dejte do mixéru, přidejte estragon a rozmixujte do požadované konzistence. Záleží na vás, zda budete chtít hořčici úplně hladkou a jemnou nebo v ní necháte nerozmixované kousky. Pokud je hořčice moc hustá, můžete ji zředit trochou převařené vody. V uzavřené skleničce vydrží v lednici nejméně měsíc. Foto: Lenka...
pokračovat ve čteníVánoční cukroví: výlet do historie pečení
Vánoce jsou tu už za pár dní, a tak jsme zase trošku zapátrali po nějakých gastro zajímavostech. Tentokrát jsme si vzali pod lupu tradici pečení vánočního cukroví. Věděli jste třeba, že první cukroví na světě se vyrábělo z ovoce? Nebo že původně chránilo lidi a jejich příbytky před zlými silami? Tak se do naší exkurze pojďme s chutí pustit… Možná byste řekli, že tradice pečení vánočního cukroví je staré jako lidstvo samo. Ve většině případů to tak totiž bývá. A možná ani tady vás nepřekvapíme. Ačkoliv různé zdroje odhadují, že tento zvyk je relativně moderní záležitostí, jiní odkazují dále do historie – konkrétně do 16. století. První cukroví ale rozhodně nemělo takovou podobu, jakou známe dneska. Dříve se z ovoce vyráběly vánoční figurky, se kterými si děti mohly hrát a později je zbaštit. Cukroví se také dříve peklo proto, že lidé věřili v jeho ochranářskou funkci. Vánoční laskominky totiž chránily rodinu a celé hospodářství před temnými silami. Jednotlivé druhy cukroví bývaly také opředeny celou řadou mýtů, rituálů a pověr. Tak třeba vykrajovaná zvířátka měla chránit ta živá ve stájích a kravínech, aby se jim dobře dařilo, rodila zdravá mláďata a hospodáři z nich měli velký užitek. Kolečka byla zase symbolem slunce, věšela se na domy, aby si rodiny zajistily štěstí, a na ovocné stromy, aby se zaručila hojná úroda do příštího roku. Připálené cukroví naopak znamenalo neštěstí a smrt. Zajímavé také bylo, že cukroví se smělo péct jen z mouky pocházející z vlastní úrody. To kvůli tomu, aby si hospodář pojistil, že i v příštím roce přijde hojná úroda. Při zadělávání se těsto otíralo z rukou o stromy, aby přinesly v následujícím období hodně plodů. A přebytečná voda z těsta se slévala do krmení, aby krávy i nadále vydatně dojily. Cukroví v dnešním slova smyslu se začalo péct až během 19. století, ale bylo výsadou jen těch nejbohatších vrstev. Do cukroví se tehdy přidávalo i vzácné koření. Chudší lidé pekli z toho, co zrovna měli po ruce. Proto se v receptech objevoval třeba i česnek a pepř, což si dneska umíme jen těžko představit. Věděli jste například, že pepř byl hlavní ingrediencí perníčků, podle něhož jejich název vlastně vznikl? Tak dobrou chuť! 🙂 Fotografie: autor fotografie: Marek Blahuš výtvarné zpracování perníčků: Jana Blahušová – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0,...
pokračovat ve čteníVánoční menu v Evropě: Ve Francii ústřice, v Estonsku jelítko
Věděli jste, že Francouzi si na Štědrý večer dopřávají foie gras a ústřice? Nebo že si Angličané u stromečku pochutnávají na pudingu? Vydejte se s námi na ochutnávku štědrovečerního menu do různých koutů Evropy. A na závěr máme i pár tipů, kam na vánoční večeři vyrazit v Brně. Křížem krážem Evropou Rybí polévka, řízek z kapra, bramborový salát. V ostatních evropských zemích tak jednotné štědrovečerní menu nenajdete. Každý region má své vánoční gastrotradice, a tak zatímco na západě hodují pečená žebírka, na východě si dávají lehkou tresku. Variací štědrovečerní večeře je v Evropě vskutku pestrá paleta. Tak třeba v Německu a Rakousku si lidé dávají pečenou husu se zavařeninou, pečené klobásy s bramborovým salátem a nechybí ani tradiční štrůdl. V Polsku se na Štědrý večer servíruje boršč a pokrmy z ryb v omáčce nebo plněné pirožky. Pokud slavíte Vánoce ve Velké Británii, nejspíš na talíř dostanete hrachovou polévku, šunku, pečeného krocana a tradiční vánoční švestkový puding. Ve Francii je hlavním chodem večera le reveillon, tedy pokrmy složené z toho nejlepšího, co tato gurmánská země nabízí – ústřice, pečenou šunku, krocana s kaštanovou nádivkou a lanýžovou pastou, šneky, škeble, kaviár, žabí stehýnka, ořechy, olivy a další pochutiny. Také skandinávské země mají své oblíbené vánoční pokrmy. Dánská štědrovečerní tabule bývá pokrytá pečenou husou, kachnou nebo vepřovou pečení s červeným zelím. K tomu se podává pivní chléb. I Norové si potrpí na maso. O Vánocích si totiž rádi dají vepřové či jehněčí žebírko. Ve Švédsku zase o Vánocích jedí šunku potřenou hořčicí, brambory a červené zelí. Jako dezert se servíruje rýžový nákyp s pečenými mandlemi. V Estonsku dostanete na talíř jelítko s bramborami nebo pečené vepřové maso se zelím. Také jihoevropské Vánoce se nesou ve znamení masa. V Itálii se o Vánocích hoduje plněná zvěřina nebo pečená kuřata s polentou. Jako dezert vám na stole přistane kaštanové pyré se šlehačkou nebo turecký med s oříšky. Nechybí samozřejmě ani panettone, což je tradiční italská „bábovka”. Ve Španělsku je štědrovečerní večeře složená z ovčího či kozího masa. Zajímavé je, že ve spoustě zemí se na štědrovečerním stole podávají kromě uvedeného také ryby, sladkovodní i mořské, v nejrůznějších úpravách. Francouzi si dávají lososa, Poláci kapra ve švestkové omáčce nebo mleté rybí maso v rosolu, Norové vařenou tresku, Švédové sušenou tresku v bílé omáčce, Němci pečenou štiku, candáta na roštu nebo plněného kapra, ryby patří ale i na italský či maďarský stůl. Kam vyrazit v Brně Pokud chcete na Štědrý večer vyrazit ven, brněnské podniky mají co nabídnout. Hostinu připravuje například Hotel Myslivna, která vás pohostí sektem, kuřecím koktejlem s ovocem jako předkrm, rybí polévkou nebo hráškovým krémem, tradičním smaženým kaprem s bramborovým salátem a na závěr čokoládovým dortem. Štědrovečerní menu si můžete dát i v Restaurant Palazzo, kde vás přivítá sklenička sektu, domácí terinka z foie grass, rybí polévka s kaviárem, smažený kapr v bylinkové krustě s variací bramborových salátů a jako dezert variace čokoládových pěn. Kdo si nechce dát kapra, na výběr je také konfitované kachní stehno nebo svíčková na smetaně. 24. prosince můžete zajít i do restaurace Rynk, která vám připraví rybí krém se šafránem, šneky po česku, smaženého kapra nebo telecí řízek s bramborovým salátem a na závěr večera domácí medovník s perníkovou zmrzlinou. Bohaté vánoční menu nabídne i restaurace Pavillon, kde je na výběr hned z několika tradičních i moderních předkrmů,...
pokračovat ve čteníTekutý kapřík: Vánoce nemusí být nuda
Tento článek vážení přátelé vzniká pro vás všechny, kteří stejně jako já litují množství svátečních dnů během Vánoc a tím i nemožnosti účastnit se aktivně pracovního procesu. Osobně nechápu nadšení všech okolo, že nepůjdou do roboty. Navíc snad i všichni mí zákazníci kamsi mezi svátky jedou, takže nikdo nechce ani degustaci, ani rozvážet víno, a světe div se, ani přijít na školení. Takže o Vánocích budu podobně jako vy doma. A jelikož je mi vás líto, nabízím dnes několik nápadů, jak to přežít. Ano uhodli jste, budeme nakupovat a pít víno. A vzdělávat se. Na začátek mých tekutých dárků pro vás všechny musím na rovinu říci, že většina níže propagovaných věcí patří do portfolia mých kamarádů a spřátelených obchodníků s vínem. V některých jsem dokonce zainteresován i já, ale dělám to nezištně a z lásky k vám všem. Máte to jako dárek ode mne, a těch cca 40 % co z toho budu mít já, to je zase dárek pro mne. Tak pojďme na to. Nejdůležitější na Vánoční večeři je, kromě zvládnutí všech kostí v kaprovi, dobře vybrané víno. Ke kapru či jakékoliv sladkovodní rybě vám dobře půjde Ryzlink rýnský či Chardonnay, hledejte nějaké víno trošku plnější. Čím více majonézy, tím plnější, nemusíte se bát i menších zbytkových cukrů, tyto dvě odrůdy to snesou. A pokud to chcete spojit i s nějakým vzděláváním, mrkněte na sadu německých rieslingů, co jsem tvořil pro Vinařský institut. Máte zde krásné zástupce tří nejznámějších německých vinařsko-rieslingových oblastí, vše pěkně popsáno, zhodnoceno, můžete se během večeře i něco přiučit (takže se nebudete nudit nezávaznou konverzací). Navíc šest lahví vína Vám vydrží teoreticky i na přídavek či druhou porci kapra. Pokud žijete sami, mohly by vám na večer stačit i lahve tři, tak mrkněte na stejných stránkách na aktuální Vánoční sadu, kterou jsme dávali dohromady společně s Ivo Dvořákem (viceprezidentem Asociace sommeliérů) a Martinem Pastyříkem (to je dokonce prezident). Kromě povinného ryzlinku – tentokrát od kamarádů z vinařství Trávníček a Kořínek ze Znojemska – zde máte další dvě unikátní vína. První bylo na míru a dle přání vytvořeno přímo pro Asiciaci sommeliérů navíc s krásným názvem Sauvage (stejný název jako aktuálně propagovaný parfém jedné nejmenované značky – věřte, že láhev vína potěší víc). Druhé pochází z dílny vinařství Sonberk, opět na míru vyrobené pro Mirka Majera, prvního velkého négocianta v České republice. Moc cizích či neznámých pojmů – nevadí, zbytek Štedrého večera můžete trávit na Wikipedii, ono toho pod stromečkem stejně moc nebude, takže se nezdržíte. Ryzlink rýnský se skvěle hodí i k telecím či vepřovým řízkům, takže skvělé řešení i pro nerybožravce. Dalším častým jídlem především na Boží hod bývá svíčková, většinou na návštěvě u rodičů. Vzhledem ke smetanovosti a výrazné kořeněné zelenině, zkuste spíše nějaké pěkné růžové víno, případně nějaké plnější bílé víno, opět klidně i s menším zbytkovým cukrem. Dobrou práci udělají i lehčí ovocnější červená vína, pozor ale na třísloviny. Ty by se smetanou moc nefungovaly. Takže třeba nějaký Merlot, by mohl být moc fajn. Na Štěpána se většinou peče kachna nebo husa. Zapomeňte ale prosím na poslední zbytky nevypitých svatomartinských mrtvol a raději sáhněte po nějakém sofistikovaném a odpovídajícím červeném vínu. A zde vás zase trošku vzdělám či alespoň trošku „nakopnu“. Když se hledá v gastronomii nějaké dobré snoubení, vybírají se odpovídající vína, jedním ze základních hledisek je i regionálnost....
pokračovat ve čtení